Liberecko kvůli dolu v Polsku ztrácí vodu. Hraniční potok už zmizel

Připravované rozšíření dolu Turów v Polsku ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku. Upozorňují na to zástupci vodáren. Zejména v obcích v oblasti Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a Chrastavy už nyní studně a potoky vysychají a s prohloubením dolu se to podle odborné studie bude ještě zhoršovat.

Video Události v regionech (Praha)
video

Města a obce na severu Čech mají kvůli dolu obavy o pitnou vodu

Úbytek vody v pohraničí souvisí s odčerpáváním vody z dolu. V minulosti podobný problém trápil sousední Německo, teď se s posunem těžby přesouvá do Česka. Podle informací z databáze EIA počítá vlastník s prohloubením dolu až do 80 metrů pod úroveň hladiny moře.

Měření přitom prokázala, že odčerpávání vody z dolu na Frýdlantsku výrazně snížilo hladinu spodních vod. Podle informací EIA z dolu jen v roce 2013 odčerpali 15,7 milionu metrů krychlových vody, kterou po přečištění vypouštějí do řek. Toto množství představuje pro srovnání více než 80 procent roční spotřeby vody celého Libereckého kraje.

Hnědouhelný důl u polské Bogatyně zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně.

/*json*/{"map":{"lat":50.88301115566012,"lng":14.902686120654275,"zoom":12,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":50.865236286815914,"lng":14.900035858154297,"type":"1","description":"Uhelná"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

„Hranice dolu je zhruba kilometr daleko, posunout by se měla asi na 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku. Z výše položených domů pak budou koukat přímo do těžební jámy,“ uvedl starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (Hrádek potřebuje změny!). Už nyní podle něj tamní studně vysychají a hraniční potok zcela zmizel.

Problém za miliardu korun

Studie poukazuje na to, že na řešení akutního nedostatku pitné vody pro 30 tisíc lidí bude v nejbližších letech třeba miliarda korun. Pokud se navíc naplní černé scénáře, tak ještě stamiliony navíc. Obce i vodárenské společnosti proto chtějí, aby s financováním pomohl stát. Samy na to peníze nemají, znamenalo by to výrazně zdražit vodu.

Zajistit bude třeba nové zdroje vody, postavit přivaděče a vodovody a také úpravny. Pro Frýdlantskou vodárenskou společnost (FVS) to představuje v první fázi investici téměř za 600 milionů, možná i dalších 300 milionů. 

„Bylo by nutné přivést vodu z opačné strany Jizerských hor,“ vysvětlil ředitel společnosti Petr Olyšar. Severočeská vodárenská společnost (SVS) vyčíslila náklady pro regiony Hrádku a Chrastavy na 400 milionů.

Hrádek nad Nisou v pozadí s dolem u polské Bogatyně
Zdroj: ČTK
Autor: Radek Petrášek
  

Vodárenské společnosti i starostové proto žádají vytvoření samostatného vládního dotačního programu, z něhož by bylo možné čerpat až 100 procent potřebných peněz na investice, které obyvatelům zajistí pitnou vodu. „Evropské dotace nejsou řešením, tam můžeme získat nějakých 45 procent,“ upozornil David Votava z SVS. Zbylé náklady by jinak znamenaly výrazné zdražení vody.

Stát by měl vymáhat kompenzace po Polsku

Projekty navíc řeší jen zásobování pitnou vodou, nedokážou nic změnit na faktu, že krajina v postižených oblastech bude stále víc vysychat. Podle starostů by proto měl stát vymáhat kompenzace po polské straně. Obce ani kraj tuto možnost nemají, pro Polsko nejsou partnerem.

„Polská strana možné kompenzace v zásadě nevylučuje, ale pouze v případě jednoznačně prokázané újmy způsobené činností dolu Turów na území České republiky,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Podle starostů ale svádí Poláci sucho na klimatické změny.