Praha - Přírodovědci posledních pět let zkoumali místa poškozená těžbou nerostů. A jejich závěr? Staré lomy, doly nebo pískovny, které nechal člověk svému osudu, se proměnily v džungli plnou nevšedních organismů. Rekultivované lokality jsou naopak na život daleko chudší. Studií se v těchto dnech zabývá i Ministerstvo životního prostředí ČR.
Staré lomy jsou pokladnicemi přírody
Kdysi to byl uhelný lom, dnes halda téměř bez života. Tak často vypadá výsledek rekultivace, pokusu člověka dát po těžbě vše do původního stavu. Přírodovědci teď přichází se studií, která by mohla běžnou praxi navždy změnit. „Ta narušená území nám najednou vytváří novou divočinu. My jsme zjistili, že biologická rozmanitost druhů je v těchto lokalitách velmi vysoká, a proto musíme přistupovat k rekultivačním procesům velmi opatrně,“ upozorňuje ředitel Ústavu pro ekopolitiku Tomáš Gremlica. „V přírodě chybí drobná stanoviště. Pokud se objeví, tak si je celá řada vzácných druhů zvířat najde a osídlí,“ dodává Jan Farkač z České zemědělské univerzity v Praze.
Patnáct vědců od roku 1997 prozkoumalo osmdesát čtyři lokalit. Ve všech, kde člověk přenechal zahojení krajiny přírodě, našli chráněné rostliny a živočichy, třeba kriticky ohroženého luňáka červeného nebo chruplavník větší. „V současné době zpracováváme výstupy tak, aby začátkem roku 2013 mohla být vydána metodika, která se bude opírat o výsledky tohoto projektu,“ uzavírá tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR Matyáš Vitík.
Reportáž Veroniky Kvakové (zdroj: ČT24)