Deset let Havířova bez dolu: Zmizely těžní věže a pracovní místa

Na první pohled nejvýraznější změnou, která nastala v Havířově na Karvinsku po zavření Dolu Dukla, je odstranění těžních věží z panoramatu města. Dopadů, které měl na slezské město před deseti lety útlum hornické činnosti, ale bylo více. Bývalý báňský inženýr a také dřívější ekonomický náměstek havířovského primátora Eduard Heczko říká, že tím asi nejpodstatnějším důsledkem byl úbytek pracovních míst.

V Dole Dukla pracovalo v 80. letech minulého století 4000 lidí. Na konci roku 2006 při ukončení těžby tam bylo 1600 zaměstnanců, z nichž většině podnik zajistil práci jinde.

„Řada občanů Havířova pracovala na Dukle, a ti, kteří byli ještě v produktivním věku, museli začít jezdit na jiné šachty. Někteří šli do důchodu. Ale v zaměstnanosti se to projevilo i jinak, protože nešlo jen o důl, ale i o další provozy, které navazovaly a zajišťovaly pro šachtu nějakou činnost,“ říká Heczko.

„Říká se, že na jedno pracovní místo v dole, to znamená na jedno hornické místo, navazují dva až tři další zaměstnanci v jiných oborech, na povrchu i mimo šachtu.“ 

Eduard Heczko

bývalý báňský inženýr

Na Havířov mělo zavření Dukly finanční dopad. „OKD platilo, tak jako platí dosud všem ostatním obcím, kde těží uhlí, nějakou částku za každou vytěženou tunu. Samozřejmě záleželo na vytěženém množství, ale v některých letech to mohlo být i v desítkách milionů korun,“ dodal Heczko.

Naopak pozitivně se útlum dolu projevil v některých havířovských okrajových částech, například v Dolní Suché nebo Prostřední Suché, kde se těžba projevovala například poklesy povrchu. „To skončilo. Ono se říká, že po ukončení těžby se ten povrch uklidní do pěti let,“ podotkl.

V dole pracoval na 40 let také Jaroslav Čihař, který během té doby prošel všemi myslitelnými pozicemi – od manuálních po manažerské. „Aby bylo možné průmyslovou zónu oživit, zlikvidovalo se zde na 65 budov,“ zavzpomínal.

Hornictví poznamenalo celý kraj

Útlum hornictví přispívá k ovlivňování zaměstnanosti v celém kraji. Zatímco ještě v roce 1991 měla těžební firma OKD 73 000 zaměstnanců, nyní je to i s pracovníky dodavatelských firem asi 11 000 lidí. Nezaměstnanost v celé České republice byla na konci roku 2016 pod pěti procenty, v Moravskoslezském kraji, který je na tom po Ústeckém nejhůř, ale dosahovala 7,1 procenta a přímo v okrese Karviná 10,3 procenta. Karvinsko je okresem s největší nezaměstnaností v celé zemi.

Nedostatkem pracovních míst ale město trpí dodnes, a nesouvisí to jen se zavíráním dolů. Podle Heczka je to i hlavním důvodem, proč Havířov každoročně přichází téměř o tisíc obyvatel, loni například odešlo 878 lidí.

„Není tady dostatek práce pro mladé lidi. Samozřejmě možnosti se hledají. Místo Dolu Duklaje průmyslová zóna, kde letos švédská firma Mölnlycke dokončí továrnu na výrobu zdravotnických setů, která zaměstná až 300 lidí. Pozemky jsou tam ještě k dispozici, snad se objeví nějaký investor a vybuduje další pracovní místa,“ říká Heczko.

Na konci března skončí těžba v Dole Paskov. Další doly v kraji by měly fungovat zřejmě nanejvýš do roku 2023. Budou tak potřeba další nová pracovní místa. Povrchoví pracovníci ze šachet, jako jsou zámečníci či elektrikáři, najdou podle Heczka práci snadněji. „Možná horší to bude s pracovníky z úpraven uhlí a podobně. Ale horníci jako takoví, kteří jsou zvyklí na těžkou, tvrdou práci, ti najdou v tom současném vyspělém technickém provozu nových fabrik těžko uplatnění. Tam už to je přece jen jemná práce, daleko přesnější, a musí tam být i kvalifikace,“ říká Heczko.