Stát nechce obnovit na Jesenicku těžbu zlata. Zlaté Hory ale povolily další průzkum

Zatímco zástupci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) prozatím upustili od ambiciózního záměru obnovit v okolí Zlatých Hor na Jesenicku těžbu zlata, vedení Zlatých Hor podniká kroky opačné. Město totiž před několika dny souhlasilo s průzkumem, který by ukázal, kde by se mohlo těžit.

Video Těžba drahého kovu ve Zlatých Horách
video

Těžba drahého kovu ve Zlatých Horách

Zlato by se mohlo dobývat jen na dohled od města z Příčné hory. Regionu by to přineslo nová pracovní místa a městu peníze.

„Je předčasné mluvit o nějakých ziscích pro město, nicméně si myslím, že by je to přineslo, byť ta nezaměstnanost tady není už tak vysoká,“ sdělil starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Podle odborníků by se však kvůli nízkým cenám zlata nyní těžba nevyplatila. V okolí Zlatých Hor jsou několikatunové zásoby a obnovená těžba zlata v regionu s vyšší nezaměstnaností by mohla dát v následujících letech práci možná i stovkám lidí.

MPO: Cena zlata je nízká 

Mluvčí MPO František Kotrba již dříve uvedl, že by podle oponentního posudku společnosti ČSOB Advisory těžba zlata u Zlatých Hor byla při jeho současné ceně na světových trzích ekonomicky nevýhodná, a to bez ohledu na možné způsoby těžby. Oponentní posudek byl zpracován ke studii proveditelnosti, kterou kvůli zvažovanému obnovení těžby v okolí Zlatých Hor napsal státní podnik Diamo.

„Pro efektivitu je přímo určující cena zlata na světových trzích. Ta v současné době těžbu v této lokalitě (Zlaté Hory) z ekonomického hlediska vylučuje. Samozřejmě to není nyní možné zcela vyloučit někdy v budoucnu, pokud se budou světové ceny zlata v delším časovém výhledu vyvíjet příznivě,“ uvedl Kotrba.

MPO o případném obnovení těžby zlata na Jesenicku začalo vážně mluvit loni na jaře. Záměr tehdy podpořil prezident Miloš Zeman. „Celkový počet obyvatel Zlatých Hor se za posledních 15 let snížil o 2000. To je při celkové velikosti vašeho města obrovská krvácející rána,“ řekl tehdy. Další „krvácení města“ by podle Zemana mohla zastavit právě „zlatá horečka“.

Dobývání zlata má v okolí Zlatých Hor staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobé práce skončily v polovině 90. let.

V závěru 90. let chtěla ložisko u Zlatých Hor prozkoumat firma Altenberg, nedostala však souhlas ministerstva životního prostředí. Další neúspěšné žádosti investorů o průzkum následovaly v letech 2004 a 2014.

Pavel Koscielniak z Diama odhadl, že podzemí v okolí Zlatých Hor ukrývá tři až devět tun zlata. MPO loni na jaře uvedlo, že plánovaná těžba by byla šetrná k životnímu prostředí. Zlato se mělo získávat hornickým způsobem a poté by bylo odvezeno ke zpracování do Belgie.