V Náchodě tryská nová kyselka s lahodnou chutí. Město sní o lázních

Průzkumné vrty v Náchodě našly novou kyselku. Její detailní vlastnosti se teprve budou zjišťovat, voda ale podle hydrogeologů splňuje parametry minerální vody – má bohatý obsah oxidu uhličitého a lahodnou chuť. Město, které si nechalo vrty provést, nyní počká na finální rozbory na jaře příštího roku. Věří, že nově získanou vodu využije při budování vlastních lázní.

Náchod
Zdroj: ČTK Autor: Klára Foitlová

Město provedlo čtyři průzkumné vrty do stometrové hloubky. Zdroje minerálky se našly ve všech případech. Odborníky to ale nijak nepřekvapilo. Zásoby na Náchodsku jsou i podle historických zjištění na území o rozloze několika kilometrů čtverečních.

První složení získané vody o teplotě deset stupňů Celsia zjišťovala mobilní laboratoř přímo na místě. Bylo tedy hned jasné, že je voda pitná, obsahuje kysličník uhličitý a řadu minerálů. Podíl oxidu uhličitého, který je vyšší než jeden gram na litr, už teď předurčuje vodu minimálně k přípravě koupelí při léčbě oběhových potíží.

Video Události v regionech (Praha)
video

V Náchodě tryská nová kyselka s lahodnou chutí. Město sní o lázních

Konkrétní podíly sodíku, draslíku, vápníku, síranů nebo chloridů přesně ukáží až detailní rozbory. „Všechny bude zajímat obsah hydrogen arzeničnanů, které jsou typické pro všechny vody, které zde v Bělovsi byly a budou nalezeny,“ dodal vedoucí projektu Libor Michele. 

Náchodská radnice velmi usiluje o obnovení značky lázeňského města. Po dvaceti letech marného vyjednávání s majiteli někdejších běloveských lázní si proto připravila projekt vlastního lázeňského areálu.

Kolonáda i pramen pro veřejnost

„V porovnání třeba s lázněmi Poděbrady je vydatnost zdrojů taková, že bychom takové lázně mohli postavit zhruba troje,“ pochvaluje si výsledky vrtů místostarosta Náchoda Jan Čtvrtečka (ČSSD). Město počítá s pramenem minerálky pro veřejnost, kolonádou a lázeňskými procedurami.

Radnice se do získání vlastních vrtů pustila poté, co byl loni na podzim uzavřen prameník takzvaného Jakubova pramene. Důvodem byl vysoký obsah arzenu. Město mělo sice připravené odarzenovací zařízení, do prameníku ho ale nemohlo nainstalovat. Majitel pozemku – Bělověské lázně – totiž radnici vypověděl smlouvu o výpůjčce.