Lustr jako anatomická pomůcka: Je ze všech kostí lidského těla

V Kutné Hoře už znovu visí lustr z lidských kostí

Po osmi měsících restaurátorských prací se do kostnice v kutnohorském Sedlci vrátil monumentální lustr z lidských kostí. Jeho oprava je součástí celkové rekonstrukce této unikátní středočeské památky, práce začaly předloni a trvat mají až deset let.

Kostnice se nachází ve hřbitovním kostele Všech svatých a ve skutečnosti jde o svérázně vyzdobenou podzemní kapli, za jejíž makabrózní podobou stojí zakázka od orlické větve Schwarzenbergů, kteří kostel od osmnáctého století vlastnili.

Kosti a lebky pocházejí od obětí moru a husitských válek a v podzemní kapli vytvářejí nejen čtyři bělené věže, ale i další výzdobu: fiály, girlandy a také velký schwarzenberský erb. Dohromady je v kostnici uloženo na šedesát tisíc lebek a až 450 tisíc dlouhých kostí.

Kvůli špatnému stavu objektu zde musely před dvěma lety začít rozsáhlé rekonstrukční práce; loni prošla opravou výzdoba zavěšená v klenbách, restaurování se tak dočkaly například kosterní siluety anděla. Lustr se do péče odborníků dostal letos.

Kosti, nebo dřevo

Nejprve proběhla demontáž jeho jednotlivých ramen, následovala konzervace jednotlivých kostí. Jak informoval restaurátor Tomáš Král, kosti byly přibité zrezlými hřeby k podkladové dřevěné konstrukci, a protože ostatky nehodlal poškodit, musely se z konstrukce vyřezat.

„Nešlo zachránit kosti i dřevěnou konstrukci, museli jsme si vybrat,“ vysvětlil s tím, že podle dokumentace následně vyrobili přesnou kopii dřevěných trámků, na kterou nově kosti připevnili vruby. Panovala totiž obava, že by je zatloukání nových hřebů zničilo.

Na opraveném lustru nyní restaurátoři dokončují detaily, montují jednotlivé kosti do středové části a připevňují svícny po obvodu lustru. Hotovo má být v řádu dní.

Nakloněné věže, porušené hroby

Protože hřbitovní kostel stojí na nestabilním povrchu, budova se naklání a znatelné je to zejména u věží, které se vychylují o třiačtyřicet centimetrů. Při rekonstrukci proto bude potřeba objekt podepřít, jednou z variant je využití opory skalního podloží ve dvanáctimetrové hloubce.

Místo vedle toho prochází archeologickým průzkumem; většinu nálezů tvoří hroby (dosud jich archeologové zjistili 752), přičemž desítky z nich byly při budování kostela porušeny. „Můžeme se proto domnívat, že toto místo má daleko starší historii než samotná stavba. Je i možné, že zde předtím existovala nějaká předchůdkyně kostnice, například kaplička,“ uvedl hlavní projektant Vít Mlázovský.