Justiční palác se prodražil o miliardu. Muže, který za cenu zodpovídal, soud osvobodil

Krajský soud v Ostravě zprostil brněnského soudce Jaromíra Pořízka obžaloby. Sdělila to mluvčí soudu Lucie Olšarová. Případ se týká stavby brněnského justičního areálu, jejíž cena se z původních odhadů 805 milionů korun zvedla až na konečné téměř dvě miliardy. Podle žaloby způsobil Pořízek státu škodu přesahující 35 milionů korun tím, že část stavby zadal firmě bez výběrového řízení. Rozhodnutí je nepravomocné a státní zástupkyně se proti němu na místě odvolala.

Jaromír Pořízek
Zdroj: ČTK Autor: Galgonek Vladislav

Bývalý předseda Krajského soudu v Brně byl obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku, za což mu v případě prokázání viny hrozilo tři až deset let vězení. Soudce obvinění od počátku odmítal. Uváděl, že při stanovení prvotní částky nebyly známy všechny údaje z dokumentace, například napojení na dopravní infrastrukturu či na sítě.

Obhájci Pavel Čapčuch (vlevo) a Radek Ondruš (vpravo)
Zdroj: ČTK
Autor: Jaroslav Ožana

Pořízek ke čtvrtečnímu jednání soudu nepřišel, na snímku jsou jeho obhájci Pavel Čapčuch (vlevo) a Radek Ondruš (vpravo) před zahájením jednání. 

Ostravský soud ve svém rozhodnutí uvedl, že neshledal na straně obžalovaného žádnou vinu ani úmysl. Pořízek podle něj postupoval při správě soudu s řádnou péčí. Nebyla prokázána ani žádná vazba mezi obžalovaným a společností IMOS Brno, která justiční areál stavěla. Podle soudu pokud byly práce nadhodnocené, tak nebyly nadhodnocené v takové míře, aby bylo možné chtít po Pořízkovi jako po laikovi, aby toto nadhodnocení rozpoznal. Podle rozsudku Pořízek postupoval tak, jak měl, a nemohl dělat víc.

Vyšetřování případu začalo před čtyřmi lety

Dlouholetého šéfa brněnského krajského soudu Pořízka začala policie prošetřovat kvůli údajně nehospodárné stavbě nového brněnského justičního paláce už před několika lety, obviněn pak byl na podzim roku 2012. Ostravský soud případ projednal v roce 2014, kdy v prosinci v neveřejném zasedání trestní stíhání zastavil. Vrchní soud v Olomouci ale rozhodnutí zrušil a nařídil projednání případu.

 

Kontroverze se objevily už před stavbou

Stavba justičního areálu v Brně oficiálně začala už v létě 2006, ale skutečně se začalo stavět až v roce 2007 a dokončen byl v roce 2009. Kontroverze vyvolávala stavba už před položením základního kamene. První byla absence architektonické soutěže na budoucí podobu Justičního areálu Brno. Soud tehdy přišel s překvapivým vysvětlením. „Architektonickou soutěž jsme nevyhlásili, protože nás k tomu nenutí žádný předpis ani vyhláška města Brna. Vedly nás k tomu také ekonomické a časové důvody,“ uvedl v roce 2009 Jan Lippert, vedoucí odboru investic Krajského soudu Brno. 

Další komplikace nastaly při výstavbě. Areál měl podle předpokladů z roku 2005 stát 805 milionů korun. V roce 2007 se ale zjistilo, že stavba bude určitě dražší. Místo toho, aby se přestalo stavět, vzala si dodavatelská firma úvěr a v práci pokračovala. Úroky úvěru pak zaplatil Krajský soud jako investor stavby. Po přesném vyčíslení nákladů cena vzrostla na 1,674 miliardy korun, tuto investici schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Celkové náklady ale nakonec dosáhly 1,938 miliardy. Už v roce 2008 vydal Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, podle které byla stavba a příprava investice předražená.

NKÚ ke kontrole výstavby justičního areálu 370.75 KB

Jaké jsou výhrady ke stavbě paláce?

Zástupci České komory architektů uvedli po přezkoumání projektu před čtyřmi lety, že mu chyběla adekvátní příprava, stavební program byl příliš obecný, chyběla architektonická soutěž, byl porušen zákon v případě zadání zakázky a prvotní odhad financování byl prý zcela nereálný. 

Podle NKÚ udělal chyby už v přípravě stavby v tom, že investiční záměr nebyl zpracován ve variantách. Důsledkem bylo například situování areálu na pozemcích vyžadujících finančně náročný způsob zakládání stavby. Podle úřadu zpracoval projektant dokumentaci ke stavbě, aniž by se příliš ohlížel na hospodárnost. Navrhl také, aby se při stavbě použila náročná řešení a drahé materiály.

Část zdražení připadalo podle NKÚ na vrub rozšíření projektu, když asi oproti původním předpokladům narostly plochy kanceláří, pracoven, zasedacích místností a jednacích síní. Část peněz se podařilo ušetřít díky tomu, že se vyškrtly z projektu například squashové kurty, wi-fi internet anebo telefonem ovládané žaluzie.edení ministerstva projekt změnilo.

Problémy byly také s tendry na nákup nábytku. Antimonopolní úřad totiž zrušil první soutěž na dodávku nábytku do nového areálu. Důvodem bylo to, že soud bezdůvodně omezil okruh uchazečů - museli doložit, že mají desítky milionů a zapojit se jej mohly jen firmy s dodávkami pro státní správu, samosprávu, školy, banky a soud. Druhý tendr už byl v pořádku. Stejný úřad také později vyměřil Krajskému soudu v Brně sankci 200 tisíc korun kvůli navýšení dodatečných prací.   

Žaloba: Stavba byla předražená 

Podle žaloby Pořízek během stavby zadal bez výběrového řízení firmě IMOS Brno dvě dílčí zakázky související se stavbou budovy pro státní zastupitelství. Obě zakázky přitom byly podle žalobkyně předražené. Celkem přišly na 276 milionů korun, podle státní zástupkyně mohly být o více než 35 milionů korun levnější.

Pořízek jakékoli pochybení odmítal. Už dříve uvedl, že změna nákladů v projektu byla interpretována špatně. Při stanovení prvotní částky podle něj nebyly známy všechny údaje z dokumentace, například napojení na dopravní infrastrukturu či na sítě. V původním zadávacím řízení se také podle něj nepočítalo s tím, že se do nového areálu přestěhují žalobci z okresu Brno-venkov. 

Pořízek si za postavením budovy stojí

Při odchodu z funkce předsedy Krajského soudu v Brně v roce 2014 uvedl, že díky stavbě justičního paláce vzniklo moderní a příznivé pracovní prostředí. „Rozhodně bych podporoval stavbu justičního areálu i dnes. Na druhé straně tak rozsáhlé investiční akce by mělo zajišťovat ministerstvo spravedlnosti. Postavení předsedy soudu a jeho aparátu není vhodné pro zajišťování investičních akcí tak zásadního rozsahu,“ řekl tehdy Jaromír Pořízek.

Pořízek byl od roku 1991 soudcem Krajského obchodního soudu v Brně. Ještě před jeho sloučením s Krajským soudem v Brně byl jeho místopředsedou i předsedou. Od roku 2001 vedl Krajský soud v Brně. Po obvinění v roce 2012 byl zproštěn funkce soudce a předsedy soudu, později ale tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) rozhodla, že soudit může i nadále. Podle zákona o soudech a soudcích je dočasné zproštění výkonu funkce obviněného soudce na uvážení ministra spravedlnosti - může jej zprostit, ale také nemusí. Po dobu dočasného zproštění soudce nesoudí a pobírá polovinu platu.