Na Šumavě padá strom za stromem, aby se v budoucnu už zasahovat nemuselo

Rozsáhlé prořezávky začaly ve smrkových monokulturách na Šumavě. Kácení má paradoxně připravit lesy na to, aby se v nich již nemuselo zasahovat. Správa národního parku nejprve chce nahradit uměle vysazené smrkové lesy přírodním složením stromů.

Video Zprávy
video

Nové postupy v šumavských lesích

Na Šumavě je asi polovina lesů přírodního původu. Zbytek je však umělý – monokultury, které vysadili lidé, aby je zase mohli brzy pokácet. To chce Správa NP a CHKO Šumava změnit. Důsledkem ovšem nyní jsou rozsáhlé vykácené plochy ve smrkových lesích. Místy vznikly i tzv. díry. „Udělal se poměrně razantní zásah, vykácelo se hodně stromů. Současně tady, i když se to nezdá, spoustu stromů zůstalo,“ shrnul Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty UK.

Husté smrkové monokultury mají podle ředitele parkové správy Pavla Hubeného mnoho nedostatků, zejména se do nich nedostává dost světla, které by prospělo růstu i jiných stromů než smrků. Prořezávky to mají změnit, v dalších částech tak vznikne přírodní les. „Pomocí těchto zásahů připravujeme les na to, že bude bezzásahový,“ uvedl Pavel Hubený.

Náměstek ředitele parku Jan Kozel prohlásil monokultury vysázené v 80. letech minulého století za „časovanou bombu“. Stromů v nich je až 3000 na hektar. „Stromy soupeří o místo na slunci, velmi rychle rostou do výšky, zároveň se jim zkracuje koruna a mají malé kořeny. To v případě smrků nebo jedlí znamená vysoké riziko vyvrácení i při  slabších poryvech větru,“ poukázal.

Plánované zásahy začal park dělat před dvěma roky. Týkají se území na ploše několika hektarů v okolí Borových Lad na Prachaticku, Srní a Prášil na Klatovsku. Zdaleka ještě nekončí. S převedením do bezzásahového režimu počítá správa národního parku za 15 až 30 let.