Liberecký kraj - Zákon, který by zakázal chemickou těžbu nejen uranu, ale i zlata nebo břidlicového plynu, chtějí v Poslanecké sněmovně prosadit odpůrci těžby uranu v Libereckém kraji. Chtějí tak zabránit plánům na obnovení těžby v okolí Stráže pod Ralskem na Českolipsku, drancování přírody a ohrožení zdrojů pitné vody. Novinářům to řekl Josef Jadrný z občanského sdružení Naše Podještědí, které proti obnovení těžby uranu pod Ještědem léta bojuje. Právě na Liberecku jsou největší ložiska této rudy v republice.
Odpůrci uranu z Liberecka chtějí zákaz chemické těžby
Odpůrci těžby tak reagují na koncepci nové surovinové politiky, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Vláda ji má dostat na konci srpna společně s aktualizovanou státní energetickou koncepcí. Návrh mimo jiné počítá s využitím zásob hnědého uhlí za územně ekologickými limity nebo s otevíráním nových zlatých dolů. Za perspektivní surovinu považuje i uran. „Ve střednědobém výhledu lze předpokládat, že světové ceny uranu nebudou nízké,“ uvedlo MPO. Zároveň ale tvrdí, že o jeho těžbě v nejbližší době neuvažuje. „V Libereckém kraji se neuvažuje v horizontu následujících desítek let s těžbou uranu ani chemicky, ani jakýmkoli jiným způsobem,“ prohlásil náměstek ministra Pavel Šolc.
Odpůrci uranu ale tvrzením ministerstva nevěří. Vláda na konci loňského roku vypsala veřejnou zakázku na nové technologické možnosti dobývání uranu s ohledem na minimalizaci dopadů na životní prostředí. „Vzhledem ke geologickému složení a také množství kyseliny v podzemí to podle odborníků jinak než chemicky nepůjde,“ zdůraznil Jadrný. Chemická těžba je podstatně levnější než jiné metody a těžba je podle něj hlavně o ekonomice. Podle odhadů leží v oblasti Stráž pod Ralskem uran v hodnotě 500 miliard korun, většinu však není možné vytěžit.
Reportáž Michala Jemelky (zdroj: ČT24)
„Plány na obnovení těžby jsou velmi nebezpečné, i sama příprava těžby a průzkum zásadně změní charakter regionu,“ varuje místostarosta Českého Dubu Martin Bobek (ODS). V 70. letech, kdy se tam průzkumné vrty dělaly, klesla v některých místech hladina podzemní vody o 25 metrů a obce mají dodnes problémy s nedostatkem vody. Jen čtyři kilometry od plánované lokality Osečná-Kotel je lokalita Dolánky, která vodou z hlubinných vrtů zásobuje nejen města na Českolipsku, ale i stotisícový Liberec nebo sousední Jablonec. Tato zásobárna může být těžbou ohrožena. „Nikdo dnes nedokáže odhadnout, co obnovení těžby udělá,“ zdůraznil Jadrný.
V oblasti Stráže pod Ralskem se uranová ruda těžila do roku 1996 chemicky. Ještě dnes patří území k největším ekologickým zátěžím nejen v Libereckém kraji, ale v celé zemi. Území je kontaminované kyselinou, kterou tam v minulosti použili při těžbě. V podzemí je jezero kyseliny srovnatelné se slapskou přehradou. Sanace prostoru o rozloze 27 kilometrů čtverečních už stála miliardy. Pokračovat má ještě dalších 30 let, přijde to podle odhadů na dalších více než 31 miliard korun.