Méně kontrol, vyšší hluk. Pro okrajové části Brna budou platit jiná pravidla než pro centrum

Okrajové části Brna a okolní obce by do budoucna při posuzování hluku neměly být součástí brněnské aglomerace. Vyplývá to z návrhu, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud projde schvalováním, měl by platit už od nového roku. Brno se proti plánu ministerstva ohradilo. Bojí se, že lidé, kteří se nově octnou mimo aglomeraci, budou v nevýhodě. Ministerstvo to odmítá.

V okrajových částech města se hluk systematicky měřit nebude. Lidé si budou muset říct
Zdroj: ČTK Autor: Igor Zehl

Podle dokumentu, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, by v budoucnu neměla patřit městské aglomeraci například okrajová městská část Bystrc. Čtvrť plynule navazující na Brno, propojená tramvají, s typicky městskou zástavbou a zhruba třiadvaceti tisíci obyvateli. „Dojde ke snížení hlukových limitů a může se stát, že tady bude nekontrolovatelně probíhat rozvoj dopravy a třeba stavby dálničních těles,“ obává se starosta městské části Brna-Bystrce Tomáš Kratochvíl (ČSSD).

Ministerstvo, které vyhlášku připravilo kvůli evropským pravidlům, takové obavy vyvrací. „Tato vyhláška nemá žádný vliv na hlukové kontroly, na způsob měření hluku, na způsob měření vibrací,“ říká náměstek ministryně pro místní rozvoj Jan Blecha.

Bystrc není jediná část, která by nově byla mimo. Zatímco ve stávající aglomeraci je třeba i Kuřim nebo Šlapanice, ta navrhovaná má přibližně třetinovou rozlohu a není v ní ani řada městských částí. Maloměřice jsou ještě její součástí, Obřany už ne. Do městské aglomerace nejsou podle ministerstva pro místní rozvoj zahrnuty okrajové části, kterými neprochází dálnice, silnice první třídy, železniční koridor nebo významné letiště.

Měření budou muset iniciovat obyvatelé sami 

Podle dopravního experta Jiřího Jedličky bude hlavní rozdíl v tom, že v aglomeracích se hluk systematicky měří a odborníci pro ně zpracovávají strategické hlukové studie. Mimo aglomerace ne. Obyvatelé tak podle něj budou muset být aktivnější. „Budou muset sami iniciovat, nebo prostřednictvím svých zástupců v obcích, městech a městských částech řešení této problematiky. Nebude to na základě strategického mapování,“ vysvětluje ředitel divize životního prostředí Centra dopravního výzkumu Jiří Jedlička.

S návrhem ministerstva pro místní rozvoj nesouhlasí ani brněnští radní. Včera poslali na ministerstvo připomínky a nesouhlasný dopis. „Jestli vyhláška bude takto schválena, tak bude v rozporu se zákonem,“ říká náměstek primátora města Brna Martin Ander (SZ).

Jednou z nejhlučnějších obcí v republice jsou Ostrovačice

Hluková zátěž patří k významným faktorům prostředí, které negativně ovlivňují lidské zdraví. Hlavním zdrojem hluku je silniční doprava, která způsobuje nadměrnou hlučnost nejen v obytných budovách, ale i ve školách a zdravotnických zařízeních. V Praze, Brně a Ostravě je vystaveno účinkům hluku přesahujícím hygienické limity přibližně deset procent obyvatel. V některých obcích v blízkosti frekventovaných komunikací trápí nadměrný hluk i čtvrtinu lidí. Ostrovačice na Brněnsku jsou dokonce jednou ze tří nejhlučnějších obcí v republice. Městys, který z jedné strany obklopuje dálnice D1, trpí nejvíc právě hlukem z dopravy. V místech, kde je limit 60 dB, hlásil měřicí přístroj hodnoty kolem pětapadesáti decibelů. Zlepšení by v Ostrovačicích mohlo nastat po dokončení modernizace D1 s tišším povrchem.

Překračování limitů potvrzují i hlukové mapy. Hygienici je nedávno v celé republice aktualizovali.Na základě hlukových map teď mají vzniknout akční plány, které navrhnou protihluková opatření. Mezi ně patří třeba speciální stěny nebo tichý asfalt.