Opava zatrhla stavbu obchodního domu v historickém centru

Opavští zastupitelé schválili odstoupení od smlouvy s developerem firmou Crestyl. Ta chtěla vybudovat komerční areál přímo v historickém jádru v blízkosti Horního náměstí. Opavskou pokladnu zřejmě bude rozhodnutí stát 28,5 milionu korun.

Primátor Opavy Radim Křupala (ČSSD)
Zdroj: ČTK Autor: Jaroslav Ožana

Právě na takovou částku developer vyčíslil své náklady, které s projektem dosud měl. Představitelé radnice nyní budou hledat nové využití plochy. Zapojit chtějí veřejnost. „Cítím, že máme obecnou shodu, jakým směrem dál pokračovat. Co by tam mělo být do budoucna. Chceme do rozhodovacího procesu zapojit veřejnost,“ řekl primátor Radim Křupala (ČSSD). Už dříve opavští radní hovořili o možnosti výstavby bytových domů, kanceláří, objektu s restaurací a parku.

Podle primátora developer neuplatnil požadavek na zaplacení případného ušlého zisku. V částce 28,5 milionu korun jsou zahrnuty sumy, které firma městu zaplatila například za pronájem nemovitostí, demolici výškové budovy či za archeologický průzkum. Samotné náklady na projekty a přípravu stavby Crestyl vyčíslil na více než 22 milionů.

Přípravy se vlečou od roku 2005 

Smlouvu o stavbě obchodního centra předchozí vedení města podepsalo s developerem v roce 2005. Crestyl měl podle uzavřené dohody zastavět pozemek pod dnes již zbouranou výškovou budovou ze 70. let a sousední parky, které vznikly v roce 1945 po zbourání staveb zničených ve válce.

Přípravy se ale vlekly a v poslední době se stále častěji mezi obyvateli objevovaly názory, že obchodní centrum by se stavět nemělo. Před časem ochotu o ukončení projektu projevil i Crestyl. Nyní se k tomu přiklonila i většina zastupitelů.

Změnu názorů ovlivnila i stavba dalšího obchodního centra Breda & Weinstein, které vzniklo nedaleko. Na ploše přes 25 000 metrů čtverečních nabízí prostory pro více než 100 obchodů, multikino se šesti sály, restaurace a kavárnu.

Petici za zastavení projektu v roce 2011 podepsalo 1300 lidí. Letos se pod žádost o referendum podepsalo 3200 odpůrců stavby. Referendum se nakonec nekonalo. „Je lepší zaplatit pokutu, než tam 200 let trpět nějakou architekturu, která z města jen vysává život,“ řekl iniciátor referenda Martin Klimeš.