V krkonošských potocích není ani šupina. Vranky a pstruhy vystrnadily překážky v tocích

Ochranáři se snaží vrátit život horským bystřinám (zdroj: ČT24)

Ochranáři v Krkonoších se snaží vrátit život do horských řek. Lidé do tamních potoků během let postavili stovky překážek, které jsou pro ryby nepřekonatelné. A tak zatímco voda pod horami se hemží vzácnými druhy, výš proti proudu život mizí. Ochranáři se to pokoušejí změnit.

Mihule, pstruhy, nebo třeba vranky ještě před padesáti lety horalové vybírali z bystřin holýma rukama. Dnes jsou koryta na kopcích téměř pustá.

„Lidé, kteří provozovali vodní elektrárny, si na potocích budovali jezy. Vznikla tím řada překážek v toku, které nejsou vranky schopné překonat,“ vysvětluje úbytek ryb garant programu Life Corcontica Tomáš Janata.

Vranka obecná
Zdroj: ČT24

Napravit lidské zásahy v tocích stojí miliony. Zatím ochranáři sehnali pouze dva. Například přestavba jediného metr a půl vysokého jezu na Bokovském potoce vyjde na sedm set tisíc. „Vznikne tady balvanitý skluz. Kameny proud rozruší a ryby budou moct migrovat proti proudu,“ popisuje Jiří Křesina z Institutu aplikované ekologie Daphne.

Překážek na tocích je v Krkonoších skoro tisícovka. Měřítkem úspěchu je právě ohrožená vranka obecná, která překážky zdolává nejhůř. „Když to bude zprůchodněné pro vranku, tak to bude průchozí i pro ostatní živočichy,“ ujišťuje Křešina.

Pstruh
Zdroj: ČT24

„V rámci projektu jsme se zavázali k zprůchodnění minimálně pěti kilometrů. Čtyři a půl kilometru je realizováno na Albeřickém potoce a jeden a půl kilometru na Bolkovském potoce,“ dodává Tomáš Janata.

Zatím jde o pilotní projekt, který má ověřit, jak budou opatření rybám vyhovovat. Pokud se osvědčí, čeká ochranáře možná ještě těžší úkol – přesvědčit o jejich smyslu také rybáře a správce jednotlivých toků.