V krkonošských potocích není ani šupina. Vranky a pstruhy vystrnadily překážky v tocích

Ochranáři v Krkonoších se snaží vrátit život do horských řek. Lidé do tamních potoků během let postavili stovky překážek, které jsou pro ryby nepřekonatelné. A tak zatímco voda pod horami se hemží vzácnými druhy, výš proti proudu život mizí. Ochranáři se to pokoušejí změnit.

Video Události
video

Ochranáři se snaží vrátit život horským bystřinám

Mihule, pstruhy, nebo třeba vranky ještě před padesáti lety horalové vybírali z bystřin holýma rukama. Dnes jsou koryta na kopcích téměř pustá.

„Lidé, kteří provozovali vodní elektrárny, si na potocích budovali jezy. Vznikla tím řada překážek v toku, které nejsou vranky schopné překonat,“ vysvětluje úbytek ryb garant programu Life Corcontica Tomáš Janata.

Napravit lidské zásahy v tocích stojí miliony. Zatím ochranáři sehnali pouze dva. Například přestavba jediného metr a půl vysokého jezu na Bokovském potoce vyjde na sedm set tisíc. „Vznikne tady balvanitý skluz. Kameny proud rozruší a ryby budou moct migrovat proti proudu,“ popisuje Jiří Křesina z Institutu aplikované ekologie Daphne.

Překážek na tocích je v Krkonoších skoro tisícovka. Měřítkem úspěchu je právě ohrožená vranka obecná, která překážky zdolává nejhůř. „Když to bude zprůchodněné pro vranku, tak to bude průchozí i pro ostatní živočichy,“ ujišťuje Křešina.

„V rámci projektu jsme se zavázali k zprůchodnění minimálně pěti kilometrů. Čtyři a půl kilometru je realizováno na Albeřickém potoce a jeden a půl kilometru na Bolkovském potoce,“ dodává Tomáš Janata.

Zatím jde o pilotní projekt, který má ověřit, jak budou opatření rybám vyhovovat. Pokud se osvědčí, čeká ochranáře možná ještě těžší úkol – přesvědčit o jejich smyslu také rybáře a správce jednotlivých toků.