Šéf pražské zoo: Milion dolarů za pandu určitě nedáme, to je cena pro americké zahrady

Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek se brání tomu, aby se jeho nynější návštěva Číny smrskla na jediné téma – pandu velkou. Bobek spolu s primátorkou Adrianou Krnáčovou vyjednává přímo na místě o možnosti vypůjčit si tato vzácná zvířata do Prahy. Ale motivů je prý celá řada. „Jednáme s pekingskou zoo v řadě oblastí, ale ještě předtím jsem byl na konferenci čínských zoologických zahrad, a tam jsme řešili koně Převalského a jejich návrat z Evropy do Číny,“ uvedl šéf pražské zoo ve Studiu 6.

Video Studio 6
video

Rozhovor se šéfem pražské zoo nejen o pandách

Chápu, že nechcete rozhovor stočit jen na pandy, ale přeci jen je to nejatraktivnější zvíře, které může člověk málokdy vidět. Číňané si za zapůjčení pandy velké účtují kolem 25 milionů korun ročně. Byla třeba řeč i o ceně? Mohla by být pro Česko nižší, nebo byste s takovou cenou počítali?

Cena, která se u nás neustále přetřásá, je platba pro americké zoologické zahrady. Podle mých informací si jiné zoologické zahrady z jiných zemí dokázaly domluvit ceny úplně jiné. Já jsem nikdy nepředpokládal, že bychom platili milion dolarů. 

Vzdušná vzdálenost Praha–Peking je asi 7500 kilometrů. Tak dlouhá cesta musí být pro zvíře velkou zátěží. Jak silně se zvažuje, zdali by převoz pandy do Česka, pokud by k němu opravdu došlo, nebyl zbytečný risk pro jejich zdraví?

Samozřejmě každý transport zvířat je pro to zvíře nějakým způsobem zatěžující, ale žijeme v 21. století, v době, kdy transport z Pekingu do Prahy trvá několik hodin – řekněme 8 až 10, čili to je ten úplně nejmenší problém. 

Praha už v červnu udělala první krok k chovu pandy velké, když radní vyčlenili tři miliony na stavbu pavilonu. V jaké fázi jsou momentálně přípravy a co musí zoologická zahrada splňovat, pokud chce pandy velké chovat? 

S pandami to je podobné jako s jinými zvířaty. Když chcete chovat gorily, také musíte mít pavilon pro gorily, který má odpovídající parametry, čili dostatečně velké prostory, zázemí, vybavení a tak dále. U pand je to podobné. My samozřejmě máme už delší dobu k dispozici požadavky, které ten pavilon musí splňovat, a podle těchto požadavků se dělaly i první náčrty a děláme zadání pro architektonickou soutěž, ze které vzejde podoba pavilonu. 

Pavilon je důležitý, ale samozřejmě nás zajímá také, co ta panda všechno sní. Její hlavní potravou je bambus, žvýká ho denně až 30 kilogramů. Navíc je docela vybíravá, takže jí jen některé druhy bambusu. Jak se toto řeší? 

To se řeší tak, že je neustále k dispozici více druhů bambusu a pandám se předkládá více druhů. Proto je spotřeba tak velká, protože pandy si vybírají a potom třeba ani nesní celý bambus, který jim chutná, ale jen jeho části. Čili denní spotřeba je desítky kilogramů, přičemž reálně ho panda sní asi deset nebo patnáct kilogramů. 

V čem dalším by spočívala užší spolupráce mezi Zoo Praha a Zoo Peking? O čem jste jednali a co se už třeba domluvilo? 

Když jste se ptala na pandu, dnes jsme podepsali smlouvu, ve které je i článek, že nám budou k pandám poskytovat poradenství a podobně. Nicméně to nejdůležitější se týká výměn zvířat, a to nejen s pražskou zoo, ale vůbec s evropskými zoologickými zahradami. Konkrétně bychom třeba měli získat do Evropy langury čínské, zlaté opice, což jsou úchvatná zvířata. To je jeden okruh. 

Langur čínský v šanghajské zoo 

Zdroj: Zoo Šanghaj
Autor: Ctny

Druhý okruh jsou in-situ projekty (dané druhy pomáhají chránit přímo v místě jejich přirozeného výskytu – pozn red.). Čínské zoologické zahrady a zejména ta pekingská mají zájem podílet se na ochraně ohrožených druhů a my jsme se třeba začali bavit o tom, že bychom spolupracovali na ochraně například goril nebo i luskounů ve střední Africe. 

Prošel jste si zoo v Pekingu, jak na vás prostředí zapůsobilo? Našel jste třeba i nějakou inspiraci pro pražskou zoo? 

Já s určitou hrdostí musím říci, že v tuhle chvíli je to spíše tak, že pražská zoo je inspirací pro tu pekingskou. Nebo když to vezmu šířeji, evropské zoo jsou inspirací pro čínské zoologické zahrady. Ale samozřejmě všude najdete něco, čím se můžete inspirovat. Pochopitelně pro mě byl zajímavý třeba pavilon langurů čínských, které jsem zmiňoval, ale například i drobnosti, jak se dají některé věci návštěvníkům prezentovat. 

Koně Převalského v Mongolsku
Autor: Zoo Praha

Pražská zoo v půlce července posílala čtyři klisny koně Převalského do Mongolska. Jak to teď vypadá s přesunem koní do Číny? Co se už dohodlo? 

Skutečně ti koně Převalského se vracejí do Mongolska. Vlastně ještě dřív ty projekty začaly v čínské Džungarské pánvi – tam jsou také volně v Karamaily a současně jsou v chovné stanici v Jimsaru. A je tam problém obdobný, jako byl v Mongolsku, tedy že tam koně jsou z velmi malého počtu zakladatelů, čili čínská strana má zájem získat z Evropy hřebce, v té první vlně by to asi bylo šest hřebců, kteří by byli přepravováni příští rok z Evropy do Urumči.