Česko dohání protipovodňový dluh. Břeclav čeká na novou hráz 10 let

Pět a půl tisíce lidí a majetek ve výši 700 milionů korun má ochránit nové protipovodňové opatření v Břeclavi. Budovat jej začali stavebníci nyní, hotové by mělo být za dva roky. Od ničivých záplav v roce 1997 vznikly v Česku už stovky staveb, které chrání obyvatele před velkou vodou. Přesto jsou ale místa, která na jejich zbudování stále čekají.

Před velkou vodou ochrání Břeclav hotová hráz za dva roky
Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

V Břeclavi sice už protipovodňové hráze mají, ukázalo se ale, že nestačí. Stavebníci je proto zvýší o 20 až 70 centimetrů, aby odolaly stoleté povodni. „Hráz, která tu je, je ve špatném stavu. Je to místo, kde se před deseti lety měla voda tendeci vylévat do obydlené části města,“ uvedl starosta Břeclavi Pavel Dominik (nez.). Dodal, že po dokončení prací se bude místním klidněji spát.

Hráze se budou zvyšovat na pěti místech, k řece tam je nutné navézt velké množství zeminy. Kvůli tomu projede Břeclaví v následujících dvou letech více kamionů a místní se musí připravit na dopravní omezení. Uzavírky ale podle Povodí Moravy nutné nebudou.

Video Události v regionech plus (Brno)
video

V Břeclavi začala stavba protipovodňových opatření

Navážená zemina ale nebude jediným stavebním materiálem. Kvůli bobrovi evropskému, který hráze ničí, budou některé z nich zpevněné ocelovými stěnami.

Dokončená stavba nebude chránit pouze obyvatele Břeclavi a jejich majetek. „Vzhledem k tomu, že voda z Dyje z našeho území odtéká na slovensko-rakouské pomezí, tak neřešíme jen protipovodňovou ochranu města Břeclav, ale i celého tohoto území,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Velká voda ohrožovala obyvatele Břeclavi naposledy v roce 2006
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Šálek

Velká voda ohrožovala obyvatele Břeclavi naposledy v roce 2006. Tehdy museli lidé k břehům Dyje nosit pytle s pískem, aby se nevylila do přilehlých obydlených oblastí. Podle některých pamětníků k tomu chybělo jen několik centimetrů. Nakonec se velká voda bez větších škod rozlila do polí a lužních lesů mezi Hevlínem a Břeclaví.

  • Úprava hrází v Břeclavi za 40 milionů korun patří mezi 62 protipovodňových akcí, které po celé republice financuje ministerstvo zemědělství.

Diskuse o hrázích trvají roky

Zatímco v Břeclavi čekali obyvatelé na začátek stavby protipovodňových opatření deset let, jinde s jejich výstavbou ani léta po ničivých záplavách nezačali vůbec. Například v Přerově se o hrázích debatovalo bezmála dvě desetiletí. Výstavba stěn okolo řeky Bečvy nakonec začala až letos.

/*json*/{"map":{"lat":50.09597650191861,"lng":15.374464080126927,"zoom":7,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":50.08181960206071,"lng":14.43878173828125,"type":"1","description":"Hlavní město začalo s budováním protipovodňových zábran proti stoleté vodě v roce 1997. Po povodni z roku 2002, která ve městě způsobila škody za 27 miliard korun, bylo rozhodnuto připravované bariéry zvýšit o 30 centimetrů nad úroveň této povodně. Systém tvoří hráze, pevné a mobilní zdi, podzemní stěny, přečerpávací stanice, gumové vaky, úpravy kanalizace a menší poldry na okrajích města. První etapa dokončená v roce 2000 chrání Staré Město a Josefov, rozsáhlá výstavba začala až po roce 2002 a dosud pokračuje. Celková délka zábran je přes 20 kilometrů, z toho 7 kilometrů tvoří mobilní stěny. Náklady přesáhly 3,5 miliardy korun. Nově Praha zvažuje i ochranu další části Troji včetně zoologické zahrady."},{"lat":49.967785117172106,"lng":14.086875915527344,"type":"1","description":"V Berouně zaplavovala řeka Berounka především část Závodí, zdi a břehy na pravém břehu zase nemohly zabránit průnikům velké vody. Nově město chrání hráze, betonové a kamenné zdi v kombinaci s mobilními prvky. Součástí opatření jsou i úpravy na levém břehu říčky Litavky od soutoku s Berounkou k dálničnímu mostu a individuální ochrana zimního stadionu. Systém by měl město ochránit až před stoletou vodou. Stavba byla dokončena v roce 2014 a stála 126 milionů korun."},{"lat":49.95055718177055,"lng":14.034690856933594,"type":"1","description":"Řeka Litavka s extrémně rychlým vzestupem hladiny při povodňových situacích ohrožovala také domy v Králově Dvoře. Více než stoletou vodu město zažilo v roce 1995 a jen o něco menší povodeň také v roce 2002. Ještě před stavbou protipovodňových opatření byla řeka navrácena do původní trasy, další úpravy spočívaly v rozšíření koryta a úpravě břehů. Opatření chrání části města před stoletou vodou a zároveň zajišťuje bezpečnost přilehlé části dálnice D5. Stavba byla dokončena v roce 2009 a stála 95 milionů korun."},{"lat":49.742231602580716,"lng":13.375167846679688,"type":"1","description":"Úsek řeky Berounky v oblasti Roudné je při velké vodě problematickým úzkým hrdlem. Místo pod soutokem Radbuzy a Mže může být nepříznivě ovlivňováno i zpětným vzdutím při povodni na řece Úslavě. Cílem úprav proto bylo hlavně zlepšit odtok vody ze zastavěných částí města. Ostrý přírodní meandr Berounky byl upraven do tvaru plynulého oblouku a původní meandr byl zachován jako slepé rameno. Celkem bylo upraveno přes půl kilometru břehů. Stavba byla dokončena v roce 2010 a stála 110 milionů korun."},{"lat":49.263099771039634,"lng":13.91143798828125,"type":"1","description":"Řeky Volyňka a Otava se ve městě rozlévaly už při dvacetileté vodě. Protipovodňové úpravy zahrnovaly navýšení hrází, rozšíření koryta Otavy v délce půl kilometru a odtěžení části levého břehu, úpravy vyústění kanalizace, nové mobilní zábrany i čerpadla. Strakonice tak mají být chráněny až před stoletou vodou. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 99 milionů korun."},{"lat":48.97773829985981,"lng":14.480323791503906,"type":"1","description":"Na  pravém břehu Vltavy byla při  povodních zaplavována rozsáhlá území s hustou zástavbou a docházelo k vysokým škodám. Betonové zdi, které je ještě možné zvýšit mobilními stěnami, nově chrání část u Jiráskova nábřeží před stoletou vodou s rezervou 60 centimetrů, respektive před pětisetletou vodou – tedy podobnou, jaká městem prošla v roce 2002. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 71 milionů korun. Dalším opatřením byla úprava koryta Vltavy v délce 4,2 kilometru, které by nově mělo bezpečně zvládnout stoletou vodu. Zásah také zlepšil proudění vody v korytě a snížil pravděpodobnost protržení levobřežní hráze, které by způsobilo zaplavení sídliště Vltava. Úprava byla dokončena v roce 2010 a stála 165 milionů korun."},{"lat":49.356662899333934,"lng":14.701423645019531,"type":"1","description":"V Plané nad Lužnicí dlouho nebyla žádná opatření, která by zabraňovala rozlivu řeky Lužnice do města. Zejména při povodních v letech 2002 a 2006 došlo k velkým škodám. Protipovodňová opatření na pravém břehu Lužnice, která dnes chrání město před padesátiletou vodou, zahrnují pevné a mobilní zdi o celkové délce téměř tři kilometry. Upravena byla kanalizace, aby bránila zpětnému vzdutí vody. Součástí je také systém přečerpávání srážkových vod. Stavba byla dokončena v roce 2014 a stála 94 milionů korun."},{"lat":49.26085924213008,"lng":14.719619750976562,"type":"1","description":"Město dříve trpělo častým rozlivem vody z řeky Lužnice a Černovického potoka. Nový systém zemních hrází a zídek v kombinaci s mobilním hrazením a zvýšením nábřežních zdí má město ochránit před padesátiletou vodou. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 46 milionů korun."},{"lat":49.18910859931515,"lng":14.69970703125,"type":"1","description":"Lužnice, Nežárka a Bechyňský potok se ve městě rozlévaly již při nízkých povodňových průtocích. Kvůli plochému území města a okolí navíc trvají záplavy delší dobu, v letech 2002 a 2006 byla voda ve Veselí téměř měsíc. V roce 2002 byly některé domy zatopeny do výšky více než dvou metrů, město bylo neprůjezdné pro silniční i železniční dopravu. Nový systém ochrany tvoří kombinace zemních hrází a železobetonových zdí, doplněných podzemní těsnicí stěnou, která brání průtoku přes podloží. Délka hrází je 3,6 kilometru, dalších 500 metrů tvoří mobilní stěny. Rozšířeno bylo koryto Lužnice a vznikly také přečerpávací stanice. Stavba byla dokončena v roce 2014 a stála 175 milionů korun."},{"lat":49.74090039677985,"lng":15.106887817382812,"type":"1","description":"Část města byla dříve zaplavována vodou z řeky Sázavy už při pětileté vodě. Dnes je Zruč chráněna před více než stoletou vodou železobetonovou ochrannou zdí s podzemní těsnící stěnou, zemní ochrannou hrází, mobilním hrazením, nafukovacím vakem, mobilními čerpadly, drenážním systémem a zpětnými klapkami na výustí kanalizace. Délka hrází je 2,2 kilometru. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 90 milionů korun."},{"lat":50.77511589542783,"lng":14.214935302734375,"type":"1","description":"Části Děčína – Podmokly na levém břehu Labe a Staré Město na pravém břehu – byly zaplavovány už při dvouleté vodě. Kromě ohrožení lidí a škod na majetku tím bylo přerušováno také dopravní spojení, včetně hlavního tahu ve směru Liberec–Teplice. Rozsáhlá protipovodňová opatření zahrnovala vybudování těsnicích stěn, betonových zdí, zemních valů, základů pro mobilní stěny a nákup čerpadel. Zabezpečena byla také kanalizace proti zpětnému vzdutí vody a vyřešeno odvedení vody za protipovodňovou linii. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 278 milionů korun."},{"lat":50.66186707932284,"lng":14.05426025390625,"type":"1","description":"Část centra a čtvrť Krásné Březno zasahovala voda už při dvouleté povodni. Kromě ohrožení lidí a škodám na majetku docházelo také k přerušení dopravy na hlavních tazích. Protipovodňové opatření proto řeší i ochranu silničního uzlu pod Větruší, který díky tomu bude průjezdný až do úrovně dvacetileté vody. Zajišťují to podzemní i železobetonové stěny, mobilní hrazení, úpravy kanalizace, čerpací vrty a komory. Pro ochranu Krásného Března až na úroveň stoleté vody byl mimo jiné využit existující železniční násyp, který byl utěsněn proti pronikání vody se založením do nepropustného podloží. Stavba byla dokončena v roce 2014 a stála 338 milionů korun"},{"lat":50.51637372788605,"lng":14.051342010498047,"type":"1","description":"Průmyslová část města Lovosice ani blízká obec Píšťany nebyly před povodněmi chráněny a voda z Labe je ohrožovala velmi často. Kombinace zemních hrází, železobetonových stěn a mobilních zábran dnes město chrání až proti stoleté vodě, obec Píšťany proti dvacetileté vodě a zároveň proti účinkům proudící vody při stoleté povodni. Stavba byla dokončena v roce 2012 a stála 715 milionů korun."},{"lat":50.52273141565079,"lng":14.215021133422852,"type":"1","description":"Obec je ohrožována řekou Labe už od úrovně dvouleté vody. Při povodních v letech 2002 a 2006 byly Křešice jednou z nejvíce poškozených obcí. Dalšímu zalití Křešic i částí Nučnice a Okna do úrovně dvacetileté vody má zabránit betonová stěna o výšce až tři metry v kombinaci s mobilními zábranami. Celková délka zábran je 2,3 kilometru, z toho 1,7 kilometru tvoří zdi. Stavba byla dokončena v roce 2011 a stála 196 milionů korun."},{"lat":50.354223354803885,"lng":14.480323791503906,"type":"1","description":"Ve městě na soutoku Labe a Vltavy byly při povodních zasaženy části Rybáře, Mlazice a také přístav – některá místa byla zaplavována už při pětileté vodě. Nové zemní hráze v kombinaci s pevnými stěnami a mobilním hrazením by měly území ochránit až do výše 30 centimetrů nad úroveň stoleté vody, v lokalitě Vinařství pak nad úroveň dvacetileté vody. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 544 milionů korun."},{"lat":50.30765167660993,"lng":14.437580108642578,"type":"1","description":"Obec nedaleko Mělníka byla při povodních v roce 2002 i 2013 jednou z nejpostiženějších. Nově ji před stoletou vodou chrání masivní betonová hráz ve tvaru písmene L o celkové délce přes 1,5 kilometru. Její výška je v některých místech až 4,5 metru. Součástí ochrany jsou také uzavíratelné propustky, přeloženy byly inženýrské sítě i silnice. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 50 milionů korun."},{"lat":50.14275102245026,"lng":15.11993408203125,"type":"1","description":"V Poděbradech postihovaly povodně především Kostelní Předměstí a část Polabec, které bývaly zatopeny při dvacetileté vodě. Ochrana zahrnuje železobetonové zdi, hrázky, mobilní zábrany i podzemní těsnicí prvky, které mají čtvrtě ochránit před stoletou vodou. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 58 milionů korun."},{"lat":50.28966828116222,"lng":14.826736450195312,"type":"1","description":"V Benátkách se voda z Jizery dříve rozlévala již při jednoleté vodě, při pětileté vodě už byli ohroženi lidé i majetek. Ochranu dnes tvoří betonové zdi a sypané hráze, podzemní stěny i úpravy kanalizace proti zpětnému zatopení. Přebytečná voda je zadržována v jednotlivých chráněných částech, kterou čerpadla odvádějí do Jizery. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 74 milionů korun."},{"lat":50.5264692271078,"lng":14.972820281982422,"type":"1","description":"Severozápadní část Mnichova Hradiště byla povodní ohrožována pravidelně, škody na majetku vznikaly už při pětileté vodě. Dnes město chrání hráze i železobetonové zdi až do úrovně stoleté vody s půlmetrovou rezervou. Kromě Jizery systém zahrnuje i ochranu před zpětným vzdutím říčky Nedbalky. Součástí jsou také tři mobilní čerpadla s kapacitou 450 litrů vody za sekundu. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 69 milionů korun."},{"lat":50.58732384438316,"lng":15.157957077026367,"type":"1","description":"Část města Turnov ohrožovaly povodně téměř každý rok. Protipovodňové opatření spočívalo ve zvýšení kapacity jezu a nahrazením pevné koruny jezu za pohyblivý vak o výšce 1,9 metru. Postaveny byly také nové nábřežní zdi a upraveny břehy. Stavba byla dokončena v roce 2010 a stála 65 milionů korun."},{"lat":50.7225468336323,"lng":15.173149108886719,"type":"1","description":"V Jablonci nad Nisou působily problémy Lužická a Bílá Nisa i Mšenský potok už při jednoleté vodě. Nové řešení spočívá v převedení přebytečné vody z Lužické a Bílé Nisy kapacitními štolami do přehrady Mšeno. Z ní je pak voda odpouštěna novou štolou mimo město. Okolí Lužické Nisy je tak chráněno před stoletou vodou, okolí Bílé Nisy před padesátiletou vodou. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 397 milionů korun."},{"lat":50.35674240253806,"lng":15.92691421508789,"type":"1","description":"Město při soutoku řeky Labe s Úpou a Metují bylo ohrožováno už při pětileté vodě. V roce 2000 postihla Jaroměř a okolí povodeň o síle více než stoleté vody, která způsobila škody za 300 milionů korun. Nově město chrání zemní hráze, železobetonové zdi a mobilní bariéry. Součástí byla i úprava jezu na jez vakový a výstavba rybího přechodu. Délka ochranných zdí a hrází je přes tři kilometry, odolat by měly více než stoleté vodě. Stavba byla dokončena v roce 2012 a stála 147 milionů korun."},{"lat":50.00056741685909,"lng":16.220111846923828,"type":"1","description":"Záplavy v roce 1997 způsobily v povodí řeky Orlice rozsáhlé škody. V případě Tiché Orlice šlo dokonce o historicky největší známou povodeň. Už v letech 2002–2007 vznikly retenční nádrže v horním povodí Tiché Orlice a horním povodí jejího největšího přítoku, říčky Třebovky. Později začala i stavba protipovodňových opatření v obcích. V Chocni ohradily Tichou Orlici železobetonové zdi, zemní hráze a mobilní zábrany. Rekonstrukce se dočkal také most u obchodní akademie, který brzdil odtok vody. Stavba byla dokončena v roce 2010 a stála 153 milionů korun"},{"lat":50.51135245939456,"lng":14.151678085327148,"type":"1","description":"Voda z Labe a Ohře zaplavila v roce 2002 téměř všechny domy ve městě i historické památky. Nová protipovodňová ochrana má dvě části – centrální část kolem Velké pevnosti a východ města na pravém břehu Ohře. Délka ochranné hráze je 2,1 kilometru a 300 metrů tvoří mobilní stěny. Zrekonstruovány byly také nábřežní zdi. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 139 milionů korun."},{"lat":50.34480312244701,"lng":14.463329315185547,"type":"1","description":"Obec se nachází poblíž soutoku Labe a Vltavy a prochází jí Vraňansko-hořínský plavební kanál. Povodně v roce 2002 způsobily v Hoříně škodu za půl miliardy korun. V roce 2006 byla obec před povodní ochráněna díky provizorní ochranné hrázi, kterou však povodeň poškodila a musela být následně odstraněna. Ochranu proti padesátileté vodě dnes zajišťuje železobetonová zeď, úpravy na kanalizační síti i rybníček pro zachycování dešťových vod. Stavba byla dokončena v roce 2010 a stála 58 milionů korun."},{"lat":49.821594121194146,"lng":18.267860412597656,"type":"1","description":"Protipovodňová ochrana Ostravy se soustředí především na úpravy kolem řeky Odry, aby bezpečně zvládla stoletou vodu. Hráze vybudované v průběhu minulého století už vyžadovaly na mnoha místech opravu nebo i zvýšení kvůli poklesu v poddolovaném území. Významná byla například úprava Odry v části Hrušov o délce 2,5 kilometru, kde hráze chrání majetek státu i firem v hodnotě devíti miliard korun. Stavba byla dokončena v roce 2010 a stála 71 milionů korun. Rekonstrukce hrází v části Přívoz ochrání majetek až za 21 miliard korun. Stavba byla dokončena v roce 2010 a stála 16 milionů korun."},{"lat":49.59224180969322,"lng":17.25677490234375,"type":"1","description":"Velká voda v roce 1997 zaplavila třetinu města, další větší povodeň Olomouc postihla na jaře 2006. Hlavními protipovodňovými opatřeními bylo zvýšení kapacity koryta řeky Moravy (v některých místech koryto dříve pojalo jen 20letou vodu), navyšování hrází a zřízení půlkilometrového obtokového kanálu. První etapa byla dokončena v roce 2006, druhá v roce 2013, třetí je ve stavbě. Součástí je i stavba dvou nových mostů. Dokončení se plánuje na rok 2020, město pak bude chráněno před více než třísetletou povodní. Celková cena byla po dokončení první části odhadována na 1,8 miliardy korun, současná etapa stojí zhruba miliardu korun."},{"lat":49.210196158251144,"lng":17.527484893798828,"type":"1","description":"V Otrokovicích bylo při povodních v roce 1997 zatopeno přes tisíc bytů, třetina z 20 tisíc obyvatel se musela evakuovat a škody dosáhly 3,5 miliard korun. První protipovodňová opatření proto začalo město stavět už v následujícím roce, zatím poslední etapa má skončit v roce 2018. Součástí jsou betonové stěny a hráze kolem řeky Moravy a Dřevnice, přečerpávací stanice, odvodňovací systémy v lužních lesích, odlehčovací koryto Moravy a poldry. Další opatření včetně nového poldru město vybudovalo na toku Hrabůvce. Celkové náklady přesahují 300 milionů korun."},{"lat":49.43230094107388,"lng":17.347412109375,"type":"1","description":"Obec, která se stala symbolem povodní na Moravě, ochranu teprve chystá. Velká voda v Troubkách v roce 1997 zabila devět lidí a zbořila více než polovinu domů, další tři stovky stavení musely být strženy. Teprve v loňském roce se obec dohodla s Povodím Moravy na řešení. Má jím být systém hrází o celkové délce přes šest kilometrů, které zabrání až stoleté vodě s rezervou téměř jednoho metru. Předpokládané náklady jsou zhruba 400 milionů korun."},{"lat":49.455293246330854,"lng":17.450237274169922,"type":"1","description":"V Přerově trvaly diskuse o protipovodňové ochraně bezmála dvě desetiletí. Výstavba stěn okolo řeky Bečvy začala letos, zdi vysoké až 1,3 metru mají město ochránit před padesátiletou vodou. Stavby jsou součástí rozsáhlého projektu ochrany Pobečví, které je jedním z povodněmi nejvíce ohrožených území v Česku. Kromě zdí a hrází se plánuje i vybudování nádrží a poldrů. Poldr u Teplic nad Bečvou bude patřit k největším v zemi a stát za něj zaplatí 2,7 miliardy korun. Projekt však dlouhodobě brzdí problémy s pozemky, dokončení poldru se plánuje na rok 2021. Celková cena protipovodňové ochrany Pobečví má stát přes 6 miliard korun"},{"lat":49.069817432626316,"lng":17.470321655273438,"type":"1","description":"Velká voda v roce 1997 zaplavila větší část Uherského Hradiště a Starého Města, v ohroženém území žije téměř pět tisíc obyvatel. Ochranu před stoletou vodou tvoří nové zdi a hráze podél koryta řeky Moravy a Salašky o celkové délce 5,5 kilometru, a také obtokový kanál. Další kilometry starých hrází prošly opravou. Stavba byla dokončena v roce 2013 a stála 231 milionů korun."},{"lat":49.36488034700665,"lng":16.646347045898438,"type":"1","description":"Povodně na řece Svitavě v roce 1997 způsobily v Blansku značné škody, rizikem byla i možná ekologická havárie při zaplavení blízké čerpací stanice pohonných hmot, parkovišť a skladů chemikálií. Koryto na území města dříve zvládlo pojmout maximálně desetiletou vodu. Úpravou koryta se zvýšila kapacita na dvacetiletou, místy až na padesátiletou vodu. Cílem bylo zachováním přírodního rázu toku. Stavba byla dokončena v roce 2010 a stála 50 milionů korun."},{"lat":49.54804568562365,"lng":16.57158851623535,"type":"1","description":"Město v údolí Svitavy bylo povodněmi postiženo opakovaně, nejrozsáhleji v roce 1997. Protipovodňová opatření spočívala ve zvýšení hrázek a břehů, stavbě nových kamenných zídek, odstranění nánosů ze dna řeky, úpravě toku říčky Křetínky i rekonstrukci stavidel. Tok byl upraven v délce 2,3 kilometru. Stavba byla dokončena v roce 2011 a stála 47 milionů korun."},{"lat":49.152576696635194,"lng":16.87800407409668,"type":"1","description":"Ve Slavkově působila při povodních problémy řeka Litava i potok Prostředníček. Dřívější zatrubnění už nebylo schopné převést vyšší průtoky středem města. Ochranu Slavkova dnes zajišťují zemní hráze i nové kapacitní koryto tvořící obtok Prostředníčka. Mezi oběma toky vznikl na neobdělávané zemědělské ploše nový mokřad, který je součástí biokoridoru a tvoří ho jednotlivé laguny hluboké od 30 centimetrů až po 1,2 metru. Postaven byl hradicí objekt, který zamezuje zpětnému vzdutí vody z Litavy do Prostředníčka, i bezpečnostní obtok v ústí do Litavy. Stavba byla dokončena v roce 2012 a stála 83 milionů korun."},{"lat":49.215690906612586,"lng":15.87799072265625,"type":"1","description":"V Třebíči byly vodou z řeky Jihlavy ohrožovány centrální části města včetně městské památkové zóny zahrnující Židovskou čtvrť zapsanou na seznamu UNESCO. Některé obytné oblasti byly zaplavovány už při dvacetileté vodě. Na levém břehu řeky proto vznikla ochranná zídka proti dvacetileté vodě, až do úrovně stoleté vody pak místo ochrání mobilní hrazení. Na pravém břehu byla zvýšena nábřeží zeď a postaveny byly i nové stěny. Stavba byla dokončena v roce 2012 a stála 131 milionů korun."},{"lat":49.35655108785652,"lng":16.015491485595703,"type":"1","description":"Ve Velkém Meziříčí bývají povodně především v jarních měsících, opakovaně zasáhly město v letech 2005, 2006, 2007 a 2009. Často ohrožovaly i historickou část města a průmyslové podniky. Protipovodňové opatření zahrnovalo úpravy koryt řek Oslava a Balinka, rekonstrukci Jeřábkova jezu ale také přesun mostu a odstranění jezu v areálu továrny na výrobu kabelů. U dalších mostů přes Oslavu i Balinku se změnila úroveň dna koryta a ocelová lávka byla zvýšena nad úroveň hladiny povodňového průtoku. Všechna vyústění do koryt řek dostala zpětné klapky, vznikly i nové zdi a zvýšila se nábřeží. Stavba byla dokončena v roce 2014 a stála 192 milionů korun."}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

V Troubkách, kde velká voda v roce 1997 zbořila polovinu domů a připravila o život devět lidí, hráz ještě stále nemají. Na řešení se obec dohodla s Povodím Moravy teprve loni. V budoucnu by ji měl před záplavami chránit šestikilometrový systém hrází.

„Je tu hodně bílých míst, kde se protipovodňová opatření za posledních 20 let nerealizovala. Netýká se to jen Břeclavi. Nedávno jsme zahájili stavbu podobných opatření v Přerově, chystáme investici v Olomouci, ale musíme se bavit i o protipovodňové ochraně Brna,“ vyjmenoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Proti velké vodě už chrání stovky staveb

Řada měst a obcí v Česku, které jsou velkou vodou ohroženy, už ale protipovodňová opatření má. Hráze na ochranu obyvatel i majetku většinou dokončili před několika lety. Zatímco v menších oblastech vyšla stavba na několik desítek milionů, ve větších pak částka přesáhla i několik miliard korun. 

  

Proti povodním ve třech etapách

Ničivé povodně zažili lidé v Česku v novodobé historii už několikrát. Po rozsáhlých záplavách v roce 1997 začal stát systematicky pracovat na protipovodňových opatřeních na Moravě a ve východních Čechách. V první etapě výstavby vzniklo celkem 435 staveb, a to zejména v místech, která zasáhla velká voda před rokem 2000.   

Později se práce soustředily zejména na stavbu hrází, pevných či mobilních stěn anebo na systém lepšího zadržování vody v krajině a bezpečnosti přehrad při povodních. Za sedm let tehdy vzniklo na českém území 387 staveb.  

Nyní probíhá třetí etapa, která potrvá do roku 2019. Ta se zaměřuje především na budování poldrů a na zadržování vody v neobydlených místech. V současnosti probíhá hlavně projektová příprava jednotlivých staveb.