Soudci nemají nárok na zpětné dorovnání platů, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud zrušil část verdiktu Nejvyššího soudu, který dal soudcům nárok na zpětné dorovnání platů. Dopady rozhodnutí zatím nejsou jasné. Nejvyšší soud dříve rozhodl, že stát mezi lety 2012 až 2014 použil pro stanovení soudcovských platů chybný výpočet. Stížnost ohledně zpětného doplacení podal předseda Okresního soudu Brno-venkov. Tématu se věnoval i pořad Devadesátka.

Ústavní soud
Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

 

Nejvyšší soud před dvěma lety rozhodl, že se stát dopustil chyby při výpočtu samotné platové základny soudců a taky počítal jejich platy dlouhodobě sníženým koeficientem. Tehdy přiznal soudkyni z Brněnska z těchto dvou důvodů zpětné dorovnání platu. Na základě jeho verdiktu se pak zdálo, že vznikl nárok na dorovnání i dalším soudcům a žalobcům.

„Ústavní stížnost byla podána proto, aby se otázka soudcovských platů už jednou provždy uzavřela,“ vysvětlil předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa. Nyní ÚS rozhodl, že soudci nemají nárok na zpětné dorovnání příjmů, o které přišli kvůli tomu, že v minulosti dostávali nižší násobek průměrné mzdy.

Video Události
video

Soudci nemají nárok na dorovnání platů

Ještě před úterním rozhodnutím se vláda s většinou soudců dohodla na dorovnání odměn. Podle dohody soudci dostali peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočítané platové základně. Ne ale peníze, o které přišli v letech 2011 a 2012 kvůli tomu, že jim zákonodárci počítali plat s nižším koeficientem. Místo trojnásobku se používal 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře.

Podle údajů z loňského června stát vyplatil soudcům a žalobcům dohromady zhruba 1,17 miliardy korun. Dohodou ušetřil asi čtyři miliardy.

Rozhodnutí se většiny soudců netýká

Nynější rozhodnutí Ústavního soudu na uzavřené dohodě nic nezmění. „Ta dohoda je formulována zcela jasně a zcela nezávisle na výsledku ústavní stížnosti,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ten rozhodnutí ústavního soudu uvítal. „Shoduje se s dlouhodobým postojem ministerstva spravedlnosti ve věci narovnání platů soudců. To bylo ve více než 96 procentech případů vyřešeno dohodou o narovnání. Verdikt zároveň pomůže uzavřít i soudní spory těch, kteří na dohodu nepřistoupili, protože soudy mají povinnost při svém rozhodování nález ÚS respektovat,“ vzkázal.

Video 90’ ČT24 - Platy soudců
video

Soudci nemají nárok na dorovnání platů, rozhodl Ústavní soud

„Rozhodli jsme se respektovat obě části odůvodnění. Tedy jak to, které tvrdí, že platy byly kráceny protiústavně, tak to, že soudci nemají na zpětné dorovnání platů nárok,“ doplnila prezidenta soudcovské unie Daniela Zemanová.

Rezervovanější postoj však zaujal člen ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny Jan Chvojka (ČSSD). „Rozhodnutí může být vodítkem, ale zároveň si nemyslím na rozdíl od pana ministra, že je ta věc tímto způsobem vyřešena. Šlo o posouzení individuální stížnosti a to neznamená, že ostatní soudci nemohou také podat stížnost nebo ji lidově řečeno hnát do Štrasburku,“ uvedl Chvojka.

Soudci jsou připraveni stěžovat si ve Štrasburku 

Vyjádření ÚS se tak dotkne jen těch, kteří dohodu nepodepsali a soudí se o desítky milionů korun. Ti už uvedli pro Lidové noviny, že pokud se jich ÚS nezastane, jsou připraveni dostat případ až do Štrasburku k Evropskému soudu pro lidská práva. Ministerstvo eviduje 121 podaných žalob, naopak 90 procent ostatních soudců přistoupilo na dohodu.

Stížnost Okresního soudu pro Brno-venkov se týkala jen peněz, o které soudci přišli kvůli sníženému koeficientu pro určení mezd. Statistický údaj, který stát chybně používal pro stanovení platové základny, a další nároky stížnost vůbec neřešila. Nastavený systém vypočítávání platů je přitom podle politiků nejlepší možný.

„Není v pořádku, že soudci a politici přímo či nepřímo rozhodují o svých platech, ale žádný geniálnější systém nikdo jiný nevymyslel. Poměr proti průměrné mzdě je pro politiky i soudce v pořádku,“ myslí si člen ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny Martin Plíšek (TOP 09).

Úterní usnesení Ústavního soudu je také kritikou soudu Nejvyššího. Ústavní totiž uvedl, že daný soud v podstatě ignoroval jeho předchozí nález a neřídil se jím.