Brno se snaží zkrotit epidemii žloutenky. Dezinfikuje tramvaje i ruce na úřadech

Počet nakažených žloutenkou v Brně stále roste. Nemocných už je sto devatenáct. Každý týden jich přibývá asi deset. A to i přes posílená hygienická opatření na mnoha místech ve městě. Nejvíc nemocných je mezi mladými lidmi – od čtyřiadvaceti do pětatřiceti let.

Žloutenkou se mohou lidé nakazit například v tramvajích či autobusech. Dopravní podnik své vozy pravidelně čistí. Od propuknutí epidemie žloutenky používají úklidoví pracovníci silnější dezinfekční prostředky. O vozy zvenku se postarají kartáče v mycí lince.

Tramvajové zastávky jsou na tom ale hůře. Sedačky a lavičky nikdo neumývá. „V majetku dopravního podniku nejsou zastávky, tudíž ani sedačky a lavičky. My se snažíme o údržbu automatů, ale ty nemyjeme samozřejmě každý den,“ vysvětluje mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.

Úklidoví pracovníci pečlivě čistí tramvaje (zdroj: ČT24)

Řidičům dopravní podnik slíbil i gely na ruce. Ještě je ale nemají. Naopak velkou láhev mají k dispozici všichni, kteří přijdou na radnici Brna-středu. Ať už k přepážce, nebo k počítači na internet. Město je totiž plné věcí, na které denně sahají stovky lidí a která tak často očistou neprocházejí. Třeba tlačítka na přechodu. „Ty čistíme současně s návěstidly. Ale protože jich máme po Brně tolik, tak ten interval vychází zhruba jednou za půl roku na jedno tlačítko,“ říká mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová.

  • Prvními projevy nákazy žloutenkou typu A jsou příznaky chřipky projevující se zvýšenou teplotou, nevolností, bolestí hlavy a břicha a celkovou slabostí. V další fázi dochází ke zhoršení stavu, kdy má pacient tmavou moč a světlou stolici, někdy jej může svědit kůže.
  • V některých případech lékař diagnostikuje nemoc až pomocí žlutého zbarvení kůže a bělma oka. Jestliže je nemoc diagnostikována, je nutné, aby se pacient léčil v uzavřeném infekčním oddělení do doby, než přestane být nakažlivý.
  • Rekonvalescence může trvat až několik měsíců. Tento typ žloutenky je léčitelný, a pokud už pacient není infekční, není ani nosičem viru. Občas se stává, že do roka po vyléčení může opět zažívat únavu, nechutenství a nevolnost.
Brno řeší epidemii žloutenky (zdroj: ČT24)

Čisté ruce jsou základem prevence

I přes všechna opatření ve městě hygienici stále nabádají, aby lidé dodržovali základní hygienické návyky a umývali si ruce teplou vodou a mýdlem vždy po použití WC a před konzumací každého jídla.

Žloutenka typu A se v Brně podle hygieniků rozšířila z komunity drogově závislých. „Od lidí, kteří se pohybovali ve squattech a podobně,“ uvedla epidemioložka Renata Ciupek. Nejvíc nemocných je mezi lidmi od čtyřiadvaceti do pětatřiceti let, epidemie je nejhorší za posledních patnáct let. Zasáhla hlavně Brno, které hlásí zhruba 80 procent nemocných.

  • Žloutenka typu A přezdívaná jako nemoc špinavých rukou se často objevuje a šíří v komunitách s nízkou úrovní hygieny. Vstupní branou infekce je zažívací trakt – virus do těla vniká ústy a je vylučován stolicí, a proto jej nakažený může snadno přenést na cokoliv, čeho se dotkne nedostatečně umytýma rukama. Přenos je možný i nepřímý, například znečištěnou vodou, potravinami, předměty.
  • Žloutenka typu B se na rozdíl od prvního druhu nemůže přenášet kýchnutím nakaženého nebo špinavým ovocem; k přenosu tohoto typu hepatitidy dochází teprve přímým kontaktem, například při nechráněném pohlavním styku nebo použití nesterilní injekční jehly a samozřejmě krví. Virus typu B je stokrát nakažlivější než virus HIV.