Na kole po stopách železné opony

Aš – V místech, kudy se téměř 40 let vinula železná opona, vzniká cyklotrasa. Lidé se po ní dostanou do míst, která byla dlouho nepřístupná. K její realizaci zřejmě bude možné využít tzv. signálky, cesty, které pohraničníci v uzavřených oblastech využívali. Část stezky vedoucí Karlovarským krajem si dnes při společné cyklojízdě vyzkoušeli starostové a další politici z české i německé strany hranice.

Připravovaná stezka Železné opony začíná u Barentsova moře na norsko-ruské hranici, odkud pokračuje přes Pobaltí, Polsko, bývalé Východní Německo, Česko a podél Dunaje až na břeh Černého moře v Bulharsku. Celková délka je 6 800 kilometrů, hotova má být do dvou let. Někde už je stezka řádně vyznačena, jinde ještě na zrození čeká. „Třeba ve Slovinsku je část vyznačena, u nás se to připravuje,“ upřesnila průvodkyně Radka Žáková.

Podle karlovarského hejtmana Josefa Novotného by příprava trasy neměla být příliš náročná, signálky jsou totiž v dobrém stavu. „Možná by stačilo cesty jen opravit a mohlo by se po nich jezdit,“ podotkl hejtman Novotný.

Železná opona začínala v Československu v oblasti západočeského trojmezí – v místě, kde se setkávají hranice Čech, Saska a Bavorska, tj. někdejšího Československa, Východního Německa a Západního Německa. „My jsme byli vlastně na konci světa,“ poukázal místostarosta Aše Pavel Klepáček.

Stezka má zejména mladým lidem připomínat, že volný pohyb po Evropě nebyl vždy samozřejmý, hranice byly v době studené války opevněny ploty a elektrickými dráty. „Bylo to vysoké dva metry sedmdesát. Byly tam vodiče, kterými probíhaly proudy,“ popsal fyzickou podobu železné opony historik a bývalý pohraničník Bohuslav Karban.

Iniciativa na vznik Stezky železnou oponou vzešla z Evropského parlamentu a její vůdčí postavou je německý europoslanec Michael Cramer. Loni už byla trasa zařazena mezi evropské cyklotrasy Euro Velo pod číslem 13.

Reportáž Marka Štětiny (zdroj: ČT24)