Jeseníky přivítaly 60 dětí. Léčí se zde z následků výbuchu jaderné elektrárny

Podhůří Jeseníků jako místo k lepšímu zdraví. Léčebný pobyt tam tráví šest desítek dětí z okolí ukrajinského Černobylu, kde před třiceti lety vybuchla jaderná elektrárna. I když v té době ještě nebyly na světě, havárie negativně ovlivnila i jejich životy. V Česku se tyto děti neléčí náhodou. Pocházejí odsud jejich předci a to se odráží i v každodenním programu dětí.

Demian je na ozdravném pobytu v Jeseníkách dokonce už po šesté. A stejně jako další děti se i on na táboře učí o zemi svých předků, kteří se na východ vydali z tehdejšího Československa.

„Učíme se tady češtinu, historii a geografii,“ řekl. Doma totiž podle svých slov příliš česky nemluví. „Spíš se k tomu dostanou v krajanských spolcích, kam docházejí. Tam se naučí nějaké básničky a písničky, praktickou češtinu je učíme tady,“ uvedla lektorka českého jazyka Tereza Binderová. 

Černobylské děti se léčí v Jeseníkách

„Pobyt má účinek na jejich zdraví, pokud se opakuje. Ideální je, aby se pobyt opakoval minimálně třikrát,“ sdělila hlavní vedoucí pobytu Jaromíra Lónová.

Je to podle ní především pro posílení dýchacích funkcí. „To je hlavní důvod, proč sem děti přijíždějí. Jsou nemocné… A právě onemocnění dýchacího ústrojí je tím nejčastějším,“ dodala. Pomoci jim proto mají pravidelná dýchací cvičení včetně hry na flétnu.

Kromě dýchacích problémů mají malí pacienti potíže se štítnou žlázou a také s oslabenou imunitou. Některým se podle zjištění redaktora České televize Martina Laštůvky křiví páteř.

  • Následky havárie jaderné elektrárny v Černobylu před 30 lety o sobě nadále dávají vědět v sousedním Bělorusku. Agentura AP letos upozornila, že v zemi se prodává a zpracovává mléko, ve kterém radioaktivní látky desetinásobně překračují množství, jež místní normy považují za přípustné.
  • Exploze čtvrtého bloku jaderné elektrárny v severoukrajinském Černobylu zasáhla v roce 1986 Bělorusko velmi těžce. Znečištěna radioaktivitou byla podle expertů téměř čtvrtina běloruského území s více než 3600 městy a obcemi. Ukrajina i Bělorusko byly tehdy ještě součástí Sovětského svazu.
  • Nejvíce byly postiženy Brestská, Homelská a Mahiljovská oblast, které leží na jihu a jihovýchodě země. V oblastech se zvýšenou radioaktivitou ještě dnes žije přes 1,1 milionu obyvatel, což je 12 procent běloruské populace.
  • Na okraji „zakázané zóny“, tedy zamořeného okolí někdejší elektrárny, se podle agentury AP prodává čerstvé mléko. Jeho vzorek reportéři dopravili do minské laboratoře, která zjistila desetinásobně vyšší úroveň radioaktivních izotopů stroncia, než povoluje norma běloruského ministerstva zemědělství pro bezpečnost potravin. Laboratoř nebyla s to prozkoumat, zda se ve vzorku případně nacházejí i složitější izotopy.

Ozdravné pobyty pořádá letos Česko-ruská společnost už po 26. Náklady pokrývají různé nadace a příspěvky. Díky tomu mohou za lepším ovzduším vyrazit i děti rodičů, kteří by na zaplacení tábora neměli.

V Jeseníkách panuje podle klimatologů vůbec nejčistší vzduch v rámci střední Evropy. Děti se zde z následků černobylské havárie léčí už po šestadvacáté.

Černobyl se stal synonymem pro jednu z největších katastrof v dějinách lidstva. Při explozi čtvrtého reaktoru elektrárny 26. dubna 1986 zahynulo 31 osob a v důsledku úniku radioaktivity byly postiženy statisíce lidí.