Bývalou káznici v brněnské ulici Cejl prohlásilo ministerstvo kultury za kulturní památku. Jeho rozhodnutí ale ještě nenabylo právní moci a město se proti němu může odvolat. Brno chce v prázdné věznici vybudovat Kreativní centrum, přičemž kvůli rozhodnutí ministerstva by se rekonstrukce mohla prodražit o miliony korun.
Káznice na Cejlu, ve které seděl i Petr Bezruč, se zřejmě stane kulturní památkou
Prohlášení věznice za památku požadoval Národní památkový ústav. „Nejenže je to historická budova, ale je to také pietní místo z doby nacistické i komunistické. V rámci plánovaných úprav by měl být proto zachován pietní přístup,“ vysvětlil brněnský ředitel Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.
S tím, že objekt je unikátem z hlediska vězeňství, souhlasí i Matěj Hollan (Žít Brno), který je odpovědným náměstkem za kulturu. „Další taková stavba u nás není,“ uvedl. Přesto město v minulosti bylo proti tomu, aby byla věznice prohlášena za památku. Důvodem bylo navýšení nákladu na její rekonstrukci.
Zda se město odvolá, se ještě neví
U kulturních památek je totiž potřeba dodržovat přísná pravidla. „Musíme například zachovat původní krovy. Kvůli tomu bychom museli nechat zavřenou půdu, kterou jsme chtěli využít. A také budeme řešit vybudování přístupu pro auta z Bratislavské ulice,“ doplnil Hollan. Zatím se tedy neví, jak k rozhodnutí město přistoupí.
Hollan dodal, že pokud se nikdo neodvolá, tak by chtěl zahájit architektonickou soutěž na podobu kreativního centra, jež by mělo v bývalé věznici vzniknout. Také bude nutné si s Národním památkovým ústavem stanovit právě limity rekonstrukce. V plánovaném centru mají být totiž ateliéry, prostory pro výstavy a historické expozice.
GALERIE
Bývalá brněnská věznice na Cejlu. Chodby a cely s pohnutou historií, především nacistickou a totalitní…
Ředitel ústavu projekty na využití objektu vítá. „Bez využití je odsouzen k zániku a chátrání. Pokud se podaří v nemovitosti zajistit společenskou činnost, pomůže to celé té části Brna, která je sociálně i demograficky upozaděna,“ dodal Vácha. Káznice se totiž nachází v sociálně vyloučené lokalitě.
Na začátku letošního roku brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) upozornil, že objekt potřebuje opravy. Nedávno proto město dokončilo sanační práce, které věznici měly zachránit od dalšího chátrání. Práce za pět milionů se zaměřily především na opravu krovů a střechy, kterou dovnitř zatékalo.
GALERIE
Političtí vězni z Cejlu a vzkazy na celách smrti
Věznice vznikla už v 70. letech 18. století. Svému účelu sloužila od roku 1784. Ve věznici byl například držen básník Petr Bezruč, v roce 1953 tam zemřel Oskar Judex, brněnský starosta z doby okupace. Věznice přestala být využívaná v roce 1956, kdy ji nahradila nová budova v Bohunicích.