Vimperk – Nový ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek hodlá nadále prosazovat současnou strategii boje proti kůrovci. S koncem června nastoupí do čela správy národního parku po Janu Stráském, kterého odvolal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa s tím, že jako dočasný ředitel s krizovým zadáním splnil všechny vyžadované úkoly. V Mánkovi vidí Chalupa nástupce zavedené strategie, která by měla národnímu parku do budoucna pomoci s kůrovcocou kalamitou. Sám Mánek tvrdí, že účinná opatření pro likvidování kůrovce by měla trvat maximálně rok a půl, poté se Šumava podle něho vážného problému s kůrovcem zbaví. Zástupci ekologických organizací ale dlouhodobě s koncepcí ministerstva i současné správy nesouhlasí a tvrdí, že představitelé parku budou nadále obětovat ohromné plochy unikátního původního lesa.
Nový šéf Šumavy Mánek chce jít ve stopách předchůdce
Mánek prošel rok a půl dlouhým výběrovým řízením. Potvrdil, že bude pokračovat v dosavadní strategii likvidace kůrovcové kalamity, tedy i v šachovnicovém kácení kůrovcem napadených stromů. „Pan ministr deklaroval, že posvěcuje kroky Národního parku Šumava, že je spokojený, a já v tomto ohledu nic zásadního měnit nebudu,“ uvedl Mánek v rozhovoru pro ČT. Chalupa hodlá kácení obhajovat i před eurokomisaři, kteří vyzvali, aby se kácení na Šumavě zastavilo. Evropská komise dokonce kvůli tomu zvažovala, zda se obrátit se na soud.
Mánka už kritizují ekologičtí aktivisté. Ti s rozsáhlým kácením v parku nesouhlasí a chtějí, aby se zastavilo. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA bude nový ředitel parku nadále pokračovat v zásazích, které přírodě škodí. „To území, které bylo ponecháno přírodě, kvůli kterému vlastně ten park vznikl, aby lidé viděli, jak vypadají přirozené lesy, jak se vyvíjejí v závislosti na změnách vnějšího prostředí, tak to vedení parku v tom úseku, který je předmětem sporů, nadále nerespektuje. Nicméně je pravdou, že intenzitu toho kácení výrazně zmírnilo,“ podotkl Bláha.
Podle zástupce hnutí je navíc problematická i odborná způsobilost nového šéfa parku, spíše prý odráží politickou orientaci. „V osobě Jiřího Mánka pan ministr pokračuje v personální politice, kdy do funkcí, které do té doby zastávali odborníci, jmenuje členy nebo lidi blízké ODS. Pan Mánek je členem regionální rady ODS. Ohledně jeho odborných kompetencí sledujeme jeho jmenování skutečně s velkými obavami,“ sdělil Bláha s tím, že nový ředitel se jako náměstek Stráského podílel na všech kontroverzních rozhodnutích.
Sám Mánek ale ujistil, že ochrana divoké přírody je pro něho prioritou. „Já se budu snažit svými kroky kůrovcovou kalamitu zastavit. Myslím, že mi to bude trvat zhruba rok nebo rok a půl, a poté si myslím, že nebude na Šumavě zásadní problém,“ uvedl Mánek s tím, že jeho odborná způsobilost i vzdělání byly naopak ministrem kladně hodnoceny.
Ekologové také kritizují opoužívání chemických prostředků, které podle nich kromě kůrovce likvidují i vzácné druhy hmyzu a ptáků včetně těch, které jsou přirozenými lovci kůrovce. Mánek v reakci ujistil, že chce s chemickými postřiky do budoucna šetřit. „V Národním parku Šumava je používání biocidů tím krajním řešením boje proti kůrovci. V roce 2007 bylo v parku použito 2000 litrů biocidů, v roce 2008 5 tisíc litrů, za ředitele Stráského to bylo 300 litrů za rok. Letos to bude určitě méně. Naším cílem je biocidy přestat používat úplně,“ ujistil Mánek.
Nový ředitel by chtěl dokončit připravovaný zákon o šumavském národním parku. Jednou z priorit, které hodlá Mánek prosazovat, je postupné zvětšení první, bezzásahové zóny parku. „V postupných časových horizontech bych ji rozšířil na 35 procent území, jak o tom hovoří navrhovaný zákon,“ řekl. Nyní tvoří první zóna 13 procent území NP Šumava.
Jiří Mánek
Rodák z Horské Kvildy, do roku 2007 deset let v NP Šumava pracoval. Potom na čas odešel, provozoval geneticko-biochemickou laboratoř se zaměřením na výzkum genofondu populací lesních dřevin. Je členem ODS.
Mánek odmítl, že by byl Stráský odvolán kvůli nějakým pochybením. „Pan Stráský měl dočasný mandát, byl tzv. krizovým manažerem Správy NP Šumava. Splnil všechny úlohy, které jako krizový manažer měl zadány od ministra,“ uvedl. Chalupa podotkl, že Stráského mise ředitele NP Šumava byla úspěšná. Stráský podle něj zvolil i správnou cestu v boji s kůrovcem. Byl to „postup přiměřený a efektivní“ dodal.
Chalupa Stráského v polovině loňského února uvedl do funkce ředitele s omezeným mandátem – pouze na dobu roku a půl. „Proto bylo zřejmé, že letos mezi 15. únorem a 15. srpnem na své pozici skončím,“ uvedl Stráský. Dodal, že období ve funkci ředitele bylo zajímavou etapou. „Byla to velmi bohatá a členitá zkušenost,“ řekl.
Jeho hlavním úkolem mělo být zastavení šíření kůrovce po šumavských lesích, ovšem právě tato Stráského aktivita vyvolala protesty mezi ekology i přírodovědci. „Pojal péči o národní park v duchu svého výroku, že s přírodou je potřeba bojovat,“ uvedl Bláha.
Stráský ve své funkci čelil kritice
- Mediálně nejsledovanější akcí byla blokáda aktivistů, kteří se loni v červenci pokusili bránit kácení stromů Na Ztraceném. „Byli jsme přesvědčeni, že když do toho území chceme zasáhnout, opíráme se o veřejný zájem. A získali jsme velkou podporu ze strany obyvatel Šumavy, což bylo příjemné zjištění,“ vzpomínal na krizovou situaci letos v únoru Stráský, když slavil rok ve funkci.
- Dalším konfliktním bodem bylo nelegální použití biocidů proti kůrovci - výjimku na jejich aplikaci dostalo vedení národního parku až loni v červnu, přitom je používalo už v dubnu. „To byla chyba a teď už vím, že bych postupoval jinak,“ uvedl tehdy Stráský s tím, že pro rok 2012 podal žádost o výjimku na použití chemie včas, už v prosinci 2011. Jiří Stráský si přesto za svým razantním postupem proti kůrovci stojí. Podle něj díky němu vzniklo minulý rok na Šumavě zhruba o třetinu méně ploch se smrkovými soušemi, méně ploch holin než v roce 2010 a bylo také vytěženo méně kůrovcového dřeva.
- Řadu expertů a vědců si Stráský proti sobě poštval hned krátce po jmenování. Zrušil vědeckou sekci rady Národního parku Šumava a snížil počet členů rady. Tento orgán rozhodoval o zásadních věcech v NP, jako je členění území do zón či návštěvní řád.
Jan Stráský se narodil 24. prosince 1940 v Plzni. Absolvoval obor filozofie a politická ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1963 až 1970 byl členem KSČ. V letech 1991 až 1992 byl za ODS místopředsedou Vlády ČR. V roce 1992 byl předsedou Vlády ČSFR. V následujících letech zastával funkce ministra dopravy a ministra zdravotnictví. Členem ODS byl od roku 1991 do roku 1998. Poté vstoupil do US-DEU a od roku 2001 je bezpartijní.
Jako předseda Českého klubu turistů se Stráský kolem Šumavy angažoval ještě před svým jmenováním. V letech 2007 až 2011 působil jako předseda Rady Národního parku Šumava. I za to si vysloužil kritiku. Pozici tehdejšího čerstvého ředitele navíc neposílil ani sám Chalupa, když při své volbě nebral na vědomí rozhodnutí výběrové komise, která šéfovi resortu doporučovala usadit do křesla buďto Pavla Kitzbergera, nebo Jaroslava Obermajera, anebo Jiřího Mánka. Posledně jmenovaný je nyní tím, kdo Stráského nahradí.
Kromě boje s kůrovcem měl Stráský v šumavském parku vytvořit stabilní návštěvní řád a připravit nový zákon o Šumavě. Nový předpis regulující pohyb pěších návštěvníků, lyžařů, vodáků, cyklistů i jezdců na koních tak, aby nezhoršoval přírodní prostředí, platí od května 2011; nově mimo jiné zahrnuje pravidla pro splouvání Vltavy v úseku Soumarský most – Pěkná. Legislativní normu doposud zákonodárci neschválili.