Sobotka: Problém s privatizací OKD nastal už v 90. letech

Potíže s černouhelnou společností OKD, která je dnes na pokraji krachu, nastaly podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) už v 90. letech. Stát tehdy ve firmě ztratil takzvanou divokou privatizací většinový podíl, aniž získal odpovídající protihodnotu. Sobotka to uvedl v debatě s poslanci o někdejší privatizaci OKD. Firma je dnes v insolvenci.

Bohuslav Sobotka v Poslanecké sněmovně
Zdroj: Vít Šimánek Autor: ČTK

Sobotka ve sněmovně podrobně popisoval kroky státu od začátku 90. let ohledně OKD, jejíž veškerý majetek včetně bytového fondu byl podle něho nejprve vložen do akciové společnosti.

Následně byly dány dvě pětiny akcií do kuponové privatizace, aniž stát získal nějaké peníze, další části akcií byly převedeny na obce a do restitučního fondu, uvedl Sobotka. Stát pak držel podle něho zhruba 52 procent.

„Až později se ukázalo, že rozdělení akcií mezi drobné akcionáře přispělo k vytěsnění státu,“ uvedl premiér. Rozhodující okamžik, kdy stát přišel v OKD o majoritu, přišel podle něho v roce 1996, když byl snížen základní kapitál OKD tak, že bylo z oběhu vyřazeno 3,5 milionu kusů akcií. 

Stát měl s obcemi podle něho stále většinu akcií, už o rok později drobní akcionáři, obce a restituční fond prodávali podíly tehdejší Investiční a poštovní bance pro neznámého majitele. Sobotka mluvil o typickém případu takzvané divoké privatizace.

Někteří poslanci zpochybňují privatizaci zbylého státního podílu v OKD, o níž rozhodla v září 2004 vláda Stanislava Grosse, ve které byl Sobotka ministrem financí. Chtějí parlamentní vyšetřovací komisi a například předseda poslanců opozičního Úsvitu Marek Černoch volá po tom, aby Sobotka nesl politickou odpovědnost. 

„Slyšeli jsme pohádku plnou čísel,“ reagoval Černoch. Sobotka podle něho nezmínil jednu zásadní věc, a to, že je pod prodejem menšinového podílu OKD z roku 2004 podepsán.

„Jedná se o tunel, vůči kterému je tunel Blanka malou skulinkou,“ prohlásil Černoch. Řekl taky, že podle některých zdrojů bylo ze společnosti OKD, která je nyní v insolvenci, vyvedeno 100 až 120 miliard korun.

 

Video Krize v OKD
video

V Karviné se sešel prozatímní věřitelský výbor

V Karviné se sešel prozatímní věřitelský výbor

Hospodářská komora řeší situaci v OKD

Ministr financí jednal s managementem OKD

Úsvit: Není možné, aby Sobotka nenesl odpovědnost za OKD

Poslanci budou debatovat o okolnostech privatizace OKD

OKD loni oslavila sedmdesátku

Těžební firma OKD loni prožila významné jubileum. Tehdy uplynulo 70 let od vzniku jejího předchůdce – národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly. Firma dnes ale balancuje na pokraji zániku. Tisíce lidí se obávají o práci.

Národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly vznikl 1. ledna 1946 sloučením dolů, koksoven, úpraven, statků a lesů, které stát sebral jejich vlastníkům. Na Ostravsku patřily doly rodu Rotschildů, na Karvinsku zejména rodině Larisch-Mönnichů.

V Ostravě se černé uhlí začalo těžit v sedmdesátých letech 18. století. Obrovský rozmach těžby i navazujícího průmyslu nastal ve třicátých letech 19. století, kdy se z Ostravy stalo velké průmyslové centrum. Na Karvinsku se uhelný průmysl začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. století.

1990: V šachtách pracuje 100 tisíc lidí

Za socialismu patřila těžba na Ostravsku a Karvinsku k preferovanému průmyslu a stát verboval horníky do dolů po celé republice, stavy doplňovali za trest i muži, které režim označoval za nepřátele socialistického zřízení.

Ještě v roce 1990 fungovalo v revíru třináct šachet a doly zaměstnávaly přes sto tisíc lidí. Po pádu komunistické totality v roce 1989 vytvořila nová vláda státní podnik OKD, který v roce 1991 přetransformovala na akciovou společnost ve vlastnictví státu. 

Tu nejprve zcela vlastnil stát, později prodal 40 % akcií v kuponové privatizaci drobným investorům a investičním fondům. I tak ale v jeho rukou stále zůstávala většina, což mu zajišťovalo kontrolu nad společností.

Počátkem 90. let se OKD nevyhnula restrukturalizace, která zasáhla celý zdejší průmysl. Některé části společnosti byly vyčleněny do jiných firem, zároveň v dolech probíhal útlum těžby.

O majoritu však stát nepřišel prodejem akcií, ale rozhodnutím valné hromady akcionářů. K němu došlo v roce 1997, když akcionáři odsouhlasili snížení základního jmění společnosti OKD, na což upozornil při čtvrteční debatě s poslanci premiér Bohuslav Sobotka. Důvodem tohoto rozhodnutí měly být ztráty, které firma utrpěla v době restrukturalizace.

Snížení základního jmění samo o sobě není ničím neobvyklým, vlastníci firem k němu přistupují běžně a zcela v mezích zákona. Jenže v případě OKD to mělo pro stát, respektive Fond národního majetku, bolestné důsledky.

„Státní podíl se snížil zhruba na 46 procent,“ poznamenal Sobotka. „Snížení kapitálu bylo provedeno jednostranně. Stát se na základě vlastních rozhodnutí zbavil většiny akcií bez toho, aby získal jakoukoli protihodnotu,“ dodal.

„Nevím, kdo to tehdy vymyslel, ale základní jmění nebylo sníženo plošně, ale jen na úkor podílu fondu, který tak ztratil v OKD většinu,“ připomněl v rozhovoru z roku 2013 pro Reportéry ČT Jan Juchelka, který byl v letech 2002 až 2005 předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku.

V roce 1998 navíc podle Sobotky definitivně zmizela naděje státu na obnovení vlivu v OKD, většinový podíl získala firma Karbon Invest za 2,4 miliardy korun.

V devadesátých letech už začal postupný útlum firmy - skončily například doly Jan Šverma, Heřmanice, Odra, Julius Fučík, po roce 2000 také Barbora v Karviné nebo Dukla v Havířově. Nyní OKD těží ve třech závodech - Důlním závodu 1, který tvoří šachty Darkov, Karviná a Lazy na Karvinsku, Důlní závod 2 s dolem ČSM ve Stonavě a Důlní závod 3, což je Důl Paskov na Frýdecko-Místecku.

2004: Vláda prodává zbytek OKD za 4 miliardy

Prodej zbylých akcií schválila v roce 2004 vláda Stanislava Grosse, podíl získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest. Podle státního zástupce však byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy. 

Sobotka však ve čtvrtek zdůraznil, že cena za menšinový podíl státu v OKD byla vyšší, než stanovily posudky a než uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Stát neprodával jednotlivé součásti majetku, nemovitosti nebo jednotlivé dceřiné společnosti, upozornil premiér. 

Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kteří už předtím měli ve společnosti podíl, tedy dostali zbývající šestačtyřicetiprocentní balík akcií za čtyři miliardy a sto milionů. Jejich společnost Karbon Invest vzápětí OKD prodala skupině RPG Industries v čele se Zdeňkem Bakalou, který majetek prostřednictvím společnosti New World Resources ovládal.

Zdeněk Bakala
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

Privatizaci provázela od začátku podezření, že vláda dala soukromníkům těžební firmu příliš lacino. Koláček s Otavou byli podezřelí také z tunelování společnosti. Transakcemi se zabývala policie i soudy.

 
Obviněni byli znalec Rudolf Doucha a úředníci někdejšího Fondu národního majetku. Jsou podezřelí, že nesprávným oceněním společnosti, při kterém pominuli firemní byty a některé dceřiné společnosti, způsobili škodu přibližně 5,7 miliardy korun. Vinu odmítají. 

Video Premiér Sobotka o prodeji OKD
video

Premiér Sobotka o prodeji OKD

Premiér Sobotka o prodeji OKD

Redaktor ČT: Privatizace OKD u soudu

Redaktor Reportérů ČT Michal Fiala o privatizaci OKD

Právě 44 tisíc bývalých bytů OKD, se kterými stát svůj podíl roku 2004 prodal, je další kapitolou v knize OKD. Podle privatizační smlouvy je měli v případě prodeje přednostně získat nájemníci. Společnost RPG ale nemovitosti loni prodala.

 
Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD dodnes čelí kritice za svou roli při privatizaci těžební společnosti. Opakovaně prohlásil, že má čisté svědomí a že vycházel ze znaleckého posudku. Evropská komise, která prodej posuzovala, dospěla roku 2011 k závěru, že státní podíl byl prodán za tržní cenu. Oponenti však tvrdí, že neměla všechny podklady.

2015: NWR chce uzavřít Paskov i Lazy

Firma, která se dostala do velké ztráty už v roce 2013, chystala v roce 2015 další útlum. Kvůli nízkým cenám uhlí je těžba ztrátová. Těžit se zřejmě bude už jen několik let. Příští rok chce NWR uzavřít Paskov a do dvou let také Lazy. „Tyto kroky je za současných tržních podmínek a bez podpory dalších zainteresovaných stran nutno považovat za nevyhnutelné,“ uvedli zástupci NWR.

Problémy OKD řešila i vláda. V souvislosti se zneplatněním dohody, podle které se mělo za přispění státu na sociální programy pro horníky těžit v Paskově do konce roku 2017, se manažeři společnosti obrátili na vládu s novými návrhy. Podle ministra průmyslu Jana Mládka z ČSSD byly nehorázné a vláda je odmítla.

Bankrotující firma, jejíž manažeři zcela selhali, nemůže dostat žádnou veřejnou podporu. Potřebují ji horníci a moravskoslezský region.

Jan Mládek

Ministr průmyslu a obchodu za ČSSD

Firma mimo jiné požádala asi o čtyři miliardy korun. Pokud by je dostala, mohla by prý zajistit pokračování těžby ve zdravých dolech. Navrhovala také variantu, aby ztrátový Důl Paskov převzal stát. Podle odborářů manažeři rovněž chtěli, aby stát vyjednal s hornickými odbory snížení platů zaměstnanců o pět procent.

2016: OKD na sebe podala insolvenční návrh

Těžební firma OKD na sebe v květnu podala návrh na insolvenci a spojila ho s návrhem na reorganizaci. Jejím novým majitelem se v únoru stala skupina Ad Hoc Group (AHG). V dolech by se přitom mělo dál normálně těžit. Rozhodlo o tom představenstvo.

Na podzim má skončit 873 zaměstnanců OKD. Stát chce ale firmu udržet v chodu. Do jejího čela byl v květnu jmenován insolvenční správce Lee Louda. „Správce bude ověřovat pohledávky, firma by měla budovat, těžit uhlí, zaměstnávat a vyplácet výplaty,“ poznamenal k tomu tehdy ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Insolvenční návrh na společnost OKD 2.65 MB
Video Insolvenční správce OKD ke krizi ve firmě
video

Insolvenční správce OKD ke krizi ve firmě

Zdroj: ČT24

Společnost dluží více než 17 miliard korun a má nejméně 650 věřitelů. Je mezi nimi například i Česká spořitelna nebo Československá obchodní banka. Pomoc horníkům již přislíbil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). OKD uvedla v insolvenčním návrhu, že chce do počátku roku 2017 zavřít Důl Paskov a do konce roku 2018 Lazy. Utlumit chce i Darkov a částečně ČSM Sever.

OKD vlastní 7 miliard. Dluží jich 17

Majetek OKD nedosahuje ani 7 miliard, stojí v insolvenčním návrhu, který na sebe firma podala u Krajského soudu v Ostravě. Předseda představenstva a generální ředitel OKD Dale Ekmark řekl, že 13 miliard korun tvoří závazky v rámci skupiny. Mezi největšími věřiteli jsou ale kromě NWR Holdings a New World Resources například také londýnské pobočky Deutsche bank a Citibank nebo třeba Česká spořitelna (více jak tři sta milionů korun) či Československá obchodní banka (zhruba 240 milionů korun).

„Představenstvo společnosti OKD rozhodlo o podání návrhu na povolení reorganizace s cílem zachovat zaměstnanost, provoz podniku, v co nejvyšší míře postupně uspokojit své věřitele a vytvořit životaschopnou společnost,“ sdělil k tomu mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Podnik by tak měl být dál v obvyklém provozu a v dolech by se mělo normálně těžit.

Vláda se aktuálně zabývá otázkou, zda a kolik peněz stát firmě půjčí, aby měla na výplaty horníkům. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) navrhoval půjčku až miliardu korun od státního podniku Prisko. Nezaručuje ale, že se vše státu vrátí. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s miliardou nesouhlasí

Černouhelná společnost OKD v červnu obvinila svou majitelku společnost NWR z toho, že ji donutila vzít si od ní nevýhodný úvěr. Vedení OKD to uvedlo v prohlášení zaslaném krajskému soudu.

V Karviné koncem června jednal prozatímní věřitelský výbor společnosti OKD. K situaci v OKD a jejich subdodavatelů se vyjádřil také prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý i vládní zmocněnec Jiří Cienciala. OKD svým subdodavatelům podle nich neplatí, a to již ohrožuje samotnou existenci těchto společností. Ohroženo údajně může být až 6 tisíc pracovních míst.

Video Události v regionech plus (Ostrava)
video

Firmy navázané na OKD mají potíže s financováním

Zdroj: ČT24

V dolech OKD se dál těží uhlí. Firma má nyní zhruba 9800 vlastních zaměstnanců a pracuje v ní asi 2500 dodavatelských a 200 agenturních pracovníků. Majitelem OKD je společnost New World Resources (NWR), kterou vlastní skupina Ad Hoc Group (AHG). Paskov a Lazy, které se zřejmě uzavřou nejdříve, mají dohromady téměř tři tisíce zaměstnanců.

Majitelem černouhelných dolů OKD, které mají existenční problémy, je společnost NWR. Novým vlastníkem NWR se po odchodu společnosti CERCL Mining, kterou z poloviny vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, stala letos v únoru skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta sdružuje tři britské investiční společnosti a v NWR má nyní 60 procent hlasovacích práv.