Terezín se propadá, začala proto rekonstrukce podzemí

V Terezíně začala oprava podzemních chodeb. Cihly, ze kterých tunely jsou, kdysi místní lidé odnášeli a stavěli si z nich domy. V posledních letech, kdy bývalou pevnost zasáhlo několik velkých povodní, se ale do starých chodeb začaly propadat ulice a parky.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Začala oprava historického podzemí v Terezíně

Terezín sice proslul jako místo utrpení za druhé světové války, jeho historie je ale podstatně starší. Původní vojenskou pevnost postavenou k obraně proti Prusům koncem 18. století přestali vojáci využívat zhruba po sto letech. Potom noví terezínští obyvatelé začali nevědomky zadělávat na problémy, které musí jejich nynější potomci složitě zažehnávat.

Pod městem se totiž táhne  30 kilometrů chodeb a teprve nad nimi jsou ulice či parky. Kdysi lidé do podzemí přicházeli a odnášeli cihly, ze kterých chodby jsou, aby si z nich postavili domy. Podle historika Jiřího Smutného to u zrušené pevnosti nebylo nic výjimečného. „Byla řízeně rozebírána jako každá pevnost, která ztratila svůj význam,“ poukázal.

Že jsou chybějící cihly problém, doslova vyplulo na povrch, když Terezín zasáhly velké povodně. V posledních dvou desetiletích přišly dvě velké povodně a také dvě o trochu menší. Po nich se začaly propadat ulice i parky. Podle vedoucího terezínského odboru správy majetku Radka Keřky se propadají místa, kde chybějí cihly. „Když se sem nahrne voda a výklenek není zazděný, má hlína snahu vtéct do chodby,“ popsal.

Rekonstrukce chodeb postavených pro vojenské účely v 18. století je velmi náročná.  Pouze v některých chodbách mohou dělnici chodit narovnaní, většinou jsou příliš nízké. Navíc si musí svítit baterkami, protože osvětlení, které tu měli, o víkendu někdo ukradl. Část chodeb je potom v takovém stavu, že je prakticky nutné postavit je znovu.

Nové konstrukce by ale měly být k nepoznání od původních. Cihly jsou vyrobené stejnou metodou speciálního způsobu pálení jako ty z 18. století. Jsou tedy šestkrát dražší.

Opravy chodeb stojí 150 milionů korun. Většinu nákladů zaplatí stát, městí se má podílet deseti procenty, tedy 15 miliony. Protože je ale Terezín co do počtu obyvatel malý, v rozpočtu nemá dostatek peněz. „Úvěrově už jsme na tom tak, že nám žádná banka nepůjčí,“ přiznala místostarostka Hana Rožcová. Město tak musí usilovat ještě o další dotaci.