Záložní nemocnici státu v Hředlích na Berounsku nikdo nechce

Bez jediného zájemce uplynula lhůta pro podání nabídek na odkup dvouhektarového areálu a tří budov, které za 40 milionů prodává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Co nejdříve připravíme druhé kolo výběrového řízení a věříme, že se tentokrát areál podaří konečně prodat. Situaci budeme teprve vyhodnocovat, je možné, že s cenou půjdeme dolů, jisté to ale není,“ uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka. Nemocnice měla sloužit v případě války nebo epidemie jako záložní zdravotnické zařízení zhruba pro 500 pacientů.

Záložní nemocnice v Hředlích
Zdroj: Google Street View

V malé obci nedaleko středočeských hradů Žebrák a Točník vznikla záložní nemocnice v roce 1974. V normalizačním Československu měla fungovat jako záložní zdravotnický areál, který by v případě ozbrojeného konfliktu nebo pandemie dokázal obsloužit zhruba pět set pacientů a fungovat by mohl začít prakticky okamžitě.

Tři pětipatrové budovy na dvouhektarovém pozemku na okraji Hředlí disponují kompletním technickým zázemím, lůžkovými pokoji, heliportem i vybavenými operačními sály, které nikdy nikdo nevyužil.

Ještě na začátku nového tisíciletí se o objektu mluvilo jako o případném záložním pracovišti pro motolskou nemocnici v případě, že by Česko čelilo pandemické nákaze. V úvaze o možnostech, jak reagovat na případné dramatické rozšíření prasečí chřipky, nemocnici před sedmi lety zmiňoval i tehdejší děkan 2. lékařské fakulty Karlovy univerzity Ondřej Hrušák: „Pokud bychom o to spolu s FN Motol byli požádáni, otevřela by se záložní nemocnice Hředle, kde by opět mohli figurovat naši studenti.“

Pro případ nouze má stát zařízní v Těchoníně

Prodej záložní nemocnice nicméně neznamená, že by Česko nebylo na mimořádné situace připravené. Stát, potažmo ministerstvo obrany, nadále udržuje Centrum biologické obrany v Těchoníně, které vzniklo v reakci na teroristické útoky 11. září. Je vybaveno dekontaminačními komorami, záložním zdrojem energie, má svůj heliport a disponuje i několika mobilními jednotkami.

Dosud slouží především jako vojenská karanténa po zahraničních misích. Obrana na jeho běžný provoz ročně investuje 130 milionů.