V Brně darovaly krev dvě desítky knihovníků. Nových dárců krve je ale stále málo

Dnešní Světový den dárců krve připomíná mottem Každý dárce je hrdina ty, kteří darují krev pro záchranu druhých. Nemocniční centra evidují víc než čtvrt milionu dárců krve. Jejich počet ale stále nedosahuje čtyř procent doporučených Světovou zdravotnickou organizací. Transfuzní stanice proto stále hledají prvodárce, kteří by rozšířili jejich registr.

V Česku je stále nedostatek nových dárců krve
Zdroj: ČTK Autor: Jan Koller

Každoročně se fakultní nemocnici daří získat do registru více než dva tisíce nových dárců krve. Přibližně stejný počet osob z registru odchází. „ Důvodem vyřazení z registru je věk, dárce nesmí být starší 65 let, nebo například chronické onemocnění,“ říká vedoucí lékařka úseku dárců krve FN Brno Simona Hohlová. Rozšířit registr přišla dnes i skupina knihovníků z Masarykovy univerzity. Celkem má jedna z největších transfúzních stanic v republice přibližně 15 500 osob. Jejich počet se v průběhu posledních let prakticky nemění a dárci stárnou. Většina dárců jsou muži, žen je asi čtvrtina. „Většina daruje krev pravidelně několikrát ročně. Jednorázoví dárci krve jsou spíše výjimkou,“ dodává Simona Hohlová.

Video Události v regionech plus (Brno)
video

Na transfúzní stanici ve FN Brno natáčel redaktor Jakub Vácha

Zdroj: ČT24
 

V registru dárců by měl být každý zdravý člověk

Krev nelze vyrobit, nemocní tak jsou odkázáni na dárce. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) by se členství v registru dárců krve mělo stát samozřejmou součástí vizitky zdravého zodpovědného Čecha. „Znalost vlastní krevní skupiny by měl podle mého soudu mít každý dospělý člověk. A když víte, že vás podpoří zákoník práce, budete mít úlevu na dani a ještě dostanete bonus od své zdravotní pojišťovny, není o čem dalším přemýšlet, prostě do toho jděte,“ řekl ministr zdravotnictví.

Tisíce lidí raději dávají krevní plazmu za peníze

Zhruba sedmdesát tisíc dárců registrují plazmaferická centra, která ji vyvážejí a za plazmu dárcům platí. Podle Červeného kříže je ovšem bezplatné dárcovství bezpečnější, protože dárcovství založené na morální motivaci snižuje riziko, že dárce zatají důležitá fakta o zdravotním stavu a chování.
V průměru dostane člověk za život čtyřikrát transfuzi a dvakrát preparát z krve. Podle ředitele Úřadu Českého červeného kříže Marka Jukla se nemocní nemusejí bát, že by krev nedostali, až ji budou potřebovat. „Je jen složitější to zajišťovat, například v době chřipkových epidemií nebo dovolených,“ řekl Jukl.

 

Muži mohou darovat krev pětkrát do roka, ženy čtyřikrát. Při jednom odběru je většinou darováno 450 mililitrů krve. Celosvětově je nejčastější krevní skupina 0, v ČR převažuje skupina A. Naopak nejméně Čechů má skupinu AB. Rh pozitivní faktor má 80 procent české populace.