Kapacita jediné ostravské skládky dochází. Do hry se dostává spalovna

Kapacita jediné ostravské skládky v Hrušově už nestačila pro další odpad. Vedení společnosti OZO, která ji provozuje, proto v první polovině června otevřelo novou část areálu. Má zajistit využívání skládky pro dalších zhruba osm let. Zároveň ale Evropská unie po České republice chce, ať do roku 2024 zcela ukončí skládkování komunálního odpadu. Město proto opět zvažuje výstavbu spalovny.

Technologické zázemí skládky v Ostravě
Zdroj: ČTK Autor: Jaroslav Ožana

Každý den do Hrušova odpadky přiveze 30 až 40 popelářských aut. Jde přibližně o 200 tun nevytříděných odpadků. Skládka, která vznikla v roce 1990, houfně přitahuje opeřence. U dálnice ve směru na Bohumín tak kolem ní neustále krouží hejna ptáků.

Ulevit ostravské skládce chtěl kraj vybudováním spalovny o kapacitě 190 tisíc tun odpadu ročně. Stavba velké spalovny odpadů za pět miliard korun v Karviné měla být zahájena už před několika lety. Projekt ale nedostal evropskou podporu. Zástupci kraje uvedli, že v takovém případě by se musely zvýšit poplatky za odvoz odpadu.

Video Skládka odpadu
video

Skládka odpadu

Zdroj: ČT24

Lidé navíc proti stavbě spalovny, která měla vyrůst v areálu bývalého Dolu Barbora v Karviné, vytvořili petici, pod kterou v roce 2012 sesbírali asi 11 000 podpisů. Do zařízení se měl svážet a likvidovat odpad z největších měst Moravskoslezského kraje.

V současné době je ale tento projekt opět ve hře. „Bohužel chybí profinancování, takže hledáme strategického partnera, aby ho bylo možné realizovat,“ řekla mluvčí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Petra Špornová. Výstavba spalovny je dnes zase o něco blíže realitě i z toho důvodu, že Evropská unie požaduje po České republice, aby do roku 2024 zcela ukončila skládkování komunálního odpadu.

O pořízení moderní technologie plazmového zplyňování odpadu uvažují také samosprávy v Olomouckém kraji, které tímto způsobem chtějí v budoucnu ročně zlikvidovat až 100 000 tun zbytkového odpadu z celého regionu.

Vybudování plazmové spalovny bude stát 1,5 až 2 miliardy korun, přičemž úřady nyní zjišťují možnosti financování projektu. Původně se počítalo s vybudováním klasické spalovny odpadu v Přerově, v přípravě projektu se ale kvůli odporu místních obyvatel nepokročilo.