Ústavní soud se zastal řidiče, který při couvání srazil dítě

Ústavní soud vrátil na začátek případ muže, který při couvání před obchodním domem v Havířově srazil roční dítě. Původně dostal za usmrcení z nedbalosti rok vězení s podmínečným odkladem na jeden a půl roku. Soudy podle ústavních soudců dostatečně řidiči neprokázaly nedbalost.

Podle Ústavního soudu není vždy možné zajistit si asistenci při couvání
Zdroj: ČTK Autor: Petr Švancara

Tragická nehoda se stala v létě roku 2012. Řidič vyjížděl z parkoviště u obchodního domu v Havířově a při couvání skončil pod koly jeho auta roční chlapec, který předtím stál poblíž s matkou a babičkou. Dítě utrpělo vážná zranění, a i když ho záchranáři přepravili do nemocnice, zraněním podlehlo. Řidič byl odsouzen za usmrcení v nedbalosti k podmíněnému trestu, zákazu řízení a náhradě škody zdravotní pojišťovně.

Podle obecných soudů se muž na parkovišti nacházel v takzvané obytné zóně, kde musel pohyb lidí předpokládat, a pokud neměl absolutní přehled o dění kolem auta, mohl třeba požádat jiného člověka o asistenci při vyjíždění. Trest muži potvrdil před necelým rokem i Nejvyšší soud, podle kterého ani pochybení příbuzných nezbavuje řidiče odpovědnosti. Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu tenkrát doslova řekla, že řidič nesmí spoléhat na náhodu.

Zajistit si asistenci při couvání není vždy možné

Podle ústavních soudců je povinnost zajistit si při couvání asistenci v praxi téměř nesplnitelná. Řidič by ale měl s mimořádnou opatrností postupovat například v situaci, kdy je evidentní, že rodina dohled nad dětmi na parkovišti zanedbává, je od nich daleko, nevěnuje jim pozornost. Řidič tvrdil, že dítě stálo v době, kdy nastupoval do auta, v dostatečné vzdálenosti od jeho vozu a že bylo pod dozorem svých příbuzných. Chlapce prý nemohl vidět, když mu vběhl do cesty, protože byl malý. Podle řidiče bylo zavinění na straně rodiny, která měla dítě na parkovišti hlídat. Pokud by měl předvídat všechny možné rizikové situace, z místa by vyjet prakticky nemohl.

Ústavní soudci dali řidiči za pravdu. Couval podle nich velmi pomalu a oprávněně spoléhal na to, že roční batole na parkovišti ohlídají maminka s babičkou. „Jde o princip takzvané omezené důvěry v dopravě. V obytné zóně lze očekávat třeba hry dětí, nikoliv ale samostatný pohyb nehlídaných batolat po parkovišti,“ vysvětlil soudce zpravodaj Jan Musil.

I k tragickým událostem dochází bez cizího zavinění

Soudy musejí řidiči dokázat, v čem neohleduplnost a neukázněnost spočívá. „Je mylná představa, že v každém tragickém případě lze někomu třetímu dovodit individuální odpovědnost. I k tragickým událostem dochází bez cizího zaviněni, existuje i vyšší moc,“ řekl soudce zpravodaj Jan Musil. Nejvyšší soud použil analogii s podobným případem, kdy nehodu způsobil řidič couvajícího autojeřábu a nezajistil si asistenci třetí osoby. Podle Ústavního soudu není možné případy srovnávat.

O vině řidiče teď bude muset znovu rozhodovat Okresní soud v Karviné. Řidičův advokát Petr Kausta doufá, že bude jeho klient obžaloby zproštěn. 

Video Studio ČT24
video

Odpovědnosti řidičů při couvání se věnoval i speciál ČT24