Babiš odmítl úlevy pro firmy napojené na OKD

Firmy, které žádají o úlevy na DPH a sociálním a zdravotním pojištění kvůli existenčním problémům OKD, u ministra financí Andreje Babiše (ANO) nejspíše neuspějí. Zástupci společností uvádějí, že z nasmlouvaných dodávek musejí odvádět DPH, od OKD však peníze za služby nedostávají. Kvůli tomu se prý potýkají s finančními problémy.

Andrej Babiš
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

„Rád bych potkal ty firmy, abych slyšel na vlastní uši, co je trápí,“ podotkl Babiš, který si v pondělí odpoledne prohlédl areál Třineckých železáren. Babiše by také zajímalo, o jaké společnosti se jedná, a zda například „nevznikly jen kvůli OKD jako dodavatelé“.

K otázce na možnost odpouštění plateb za DPH poznamenal, že je třeba „měřit všem stejným metrem“. „Musíme to posoudit, je to privátní firma. Když zkrachovalo Poldi Kladno, stát se o něj také nepostaral, nemůže se starat o všechny firmy,“ dodal.

Video Události v regionech plus (Ostrava)
video

Úlevy pro firmy nebudou

Zdroj: ČT24

Ministr financí se vyjádřil také ke složité situaci v ocelářství, kterou ovlivňuje levný dovoz z Číny. Evropský trh je podle ocelářů zatím chráněn tím, že Čína dosud nemá statut tržní ekonomiky. Tržby firem i tak šly dolů o desítky procent.

Levná čínská ocel neohrožuje jen Česko, ale také Velkou Británii, Německo, Francii nebo Polsko. Andrej Babiš řekl, že souhlasí s postojem ocelářů, kteří odmítají, aby Čína takový status dostala

„Máme na to jednotný názor. Čína není tržní ekonomika, ohrožuje zájmy všech evropských ocelářů,“ sdělil Babiš, který ocenil to, že Třinecké železárny fungují a prosperují. „Vnímám je jako možného investora do nešťastného OKD, které je nyní v rukou insolvenčního správce,“ doplnil.

 

V ostravské huti pracuje přibližně sedm tisíc lidí, podobný počet zaměstnanců mají i v Třineckých železárnách. Uvolnění trhu a příliv levných výrobků by byl podle mnohých analytiků likvidační pro většinu oceláren v Evropě. Čína totiž vyrábí i prodává mnohem levněji.

Zatímco v Moravskoslezském kraji by pád ocelářství znamenal konec minimálně patnácti tisíc pracovních míst, v celé Evropě by šlo o téměř desetinásobek.