Svatí muži, chasidé, zemští rabíni. Mikulov se vrací k židovské tradici

Mikulov (Břeclavsko) - S dílem a osudy nejvýznamnějších moravských rabínů se mohou seznámit návštěvníci nové výstavy v zámku v Mikulově. Město bylo po staletí centrem Židů na Moravě a sídlil v něm od 16. století i zemský rabín. Expozice ukazuje, že šlo o mimořádné osobnosti své doby, podotýká ředitel mikulovského muzea Petr Kubín.

Většina z předních moravských rabínů je pohřbena na židovském hřbitově v Mikulově. K nejslavnějším duchovním patřil Mordechaj Benet (1753 až 1829). Za svého života byl považován za svatého muže a pro údajnou schopnost uzdravovat se mu říkalo zázračný rabín. Výstava dále přibližuje život rabína Menachema Mendela Krochmala (1648 až 1661), který byl autorem židovského samosprávného zákoníku, schváleného pro Moravu roku 1652.

Připomíná také znalce židovské mystiky Šmuela Šmelkeho Horowitze (1774 až 1778), který je jedním ze svatých mužů chasidismu. Jako i další moravští rabíni se stal hrdinou knihy českého židovského spisovatele Jiřího Langera Devět bran - Chasidů tajemství i Chasidských vyprávění filosofa a theologa rakouského původu Martina Bubera. Chasidismus je židovské hnutí lidové mystiky, které vzniklo na počátku 18. století v Haliči.

Moravští zemští rabíni v Mikulově
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Rabín David Oppenheimer (1689 až 1708) se stal zakladatelem nadace pro vzdělání chudých dětí. „Mnozí z rabínů jsou autoři významných náboženských spisů a měli vliv na formování židovstva nejen na Moravě. Neprávem jsou opomíjeni,“ doplnil ředitel.

Ve výčtu rabínů na výstavě chybí snad ten nejslavnější, rabín Löw, neboli Jehuda Löw ben Becalel, který je spojován hlavně s Prahou. Jako moravský zemský rabín působil v Mikulově přes 20 let. Pak odešel do Prahy, kde vznikla legenda, že stvořil člověka z hlíny Golema. Podle pověstí jej nepohřbil na půdě pražské Staronové synagogy, ale v Mikulově.

Výstava potrvá do října. Nyní žije na Moravě asi 500 Židů. Ze tří židovských obcí je nejpočetnější brněnská. Duchovní služby jim poskytuje rabín Šlomo Kučera.

„Titul moravský zemský rabín představoval nejvyšší a nejprestižnější hodnost v židovském duchovenstvu Moravy. Do tohoto úřadu byli voleni nejpovolanější učenci duchovního práva těšící se všeobecné autoritě u všech vrstev židovského obyvatelstva. Někteří z moravských zemských rabínů, jejichž sídlem byl po tři století Mikulov, se zapsali do kulturních dějin země, na některé se pozapomnělo. Regionální muzeum v Mikulově se proto rozhodlo uspořádat výstavu věnovanou několika význačným rabínům - nejvýznamnějším osobnostem židovské čtvrti v Mikulově, jež našly místo posledního odpočinku na zdejším židovském hřbitově,“ píše muzeum na svém webu.

Moravští zemští rabíni v Mikulově
Zdroj: Václav Šálek/ČTK