Zápach z průmyslových nebo zemědělských provozů trápí lidi v řadě míst Moravskoslezského kraje. Úřadům ale podle ekologů a některých starostů chybí účinná páka vůči provozovatelům těchto zařízení. Proto vzniklo hned několik iniciativ, které žádají, aby do novely zákona o ochraně ovzduší byly zahrnuty emisní limity pro pachové látky.
Obyvatele trápí zápach. Ekologové by změnili zákon o ochraně ovzduší
Například obyvatelům Starého Města u Frýdku-Místku vadí zápach z blízké obalovny. Tu provozuje společnost Silasfalt, která částečně patří i firmě Eurovia. Zástupci Silasfaltu loni požádali o prodloužení provozu o další rok, stavební úřad ve Frýdku-Místku tomu ale nevyhověl.
Zda se díky tomu nedaleko žijící lidé dočkají čistějšího ovzduší, se zatím ale nedá říci. „Vzhledem k tomu, že správní řízení o naší žádosti dosud nebylo pravomocně ukončeno, je rovněž předčasné hovořit o ukončení provozu tohoto zařízení,“ uvedl ředitel Silasfaltu Tomáš Bortl. „Jedou zkrátka dál, očekáváme, že magistrát nyní zahájí udělování pokut,“ dodal Jiří Kubala, právní zástupce obce Staré Město.
Lidé si stěžují na špatnou kvalitu ovzduší (zdroj: ČT24)
Zápach z podniku je podle místních velmi silný. „Když tady sedíte hodinu, začne vás z toho bolet hlava,“ sdělil Ivan Kupka ze Starého Města.
Podle ekologické organizace Arnika by obce měly mít nástroj, díky němuž by se podobným situacím mohly bránit. „Na rozdíl od klasických zdraví škodlivých látek, kde jsou nastaveny limity, tady nic takového není,“ uvedl mluvčí Arniky Jan Vávra.
Organizace již jako nástroj pro boj proti špinavému ovzduší spustila i speciální petiční stránky. Dosud na nich nasbírala 567 podpisů z celé České republiky. Žádá v nich přitom, aby do novely zákona o ochraně ovzduší byla zařazena definice obtěžujícího zápachu, doplněná o číselné hodnoty. A také, aby zákon umožnil stanovení emisních limitů pachových látek tak, aby se předcházelo zbytečnému obtěžování zápachem z průmyslové a zemědělské výroby.
Přístroje k měření zápachu, takzvaný olfaktometr, však zástupci České inspekce životního prostředí údajně používají. Současná legislativa je podle nich dostačující, sdělil ředitel ČŽPI Erik Geuss.
- Je metoda, při níž se hodnotí znečištění ovzduší pachovými látkami. Evropská pachová jednotka (ouE) je přitom definována jako takové množství pachových látek v kubickém metru plynu, které vyvolá stejnou reakci komise posuzovatelů, jako n-butanol v koncentraci 0,040 µ mol/mol neutrálního plynu.
- Olfaktometrickému stanovení musí předcházet odběr vzorků do speciálních plynotěsných vaků. V laboratoři pak nejčastěji skupina osmi posuzovatelů na speciálním zařízení hodnotí koncentraci pachových látek a na tomto základě vypracuje autorizovaný protokol.
Ani podle ministerstva životního prostředí emisní limity pro zápach nejsou potřeba. Stačí údajně, že už existují prahové hodnoty pro jednotlivé toxické látky. O podobě novely o ochraně ovzduší by mohlo být jasněji do konce května. Zákon znovu projedná Poslanecká sněmovna.
Zdrojů znečištění ovzduší je více
Na problémy se špatným vzduchem, který má však jinou příčinu, si stěžují i lidé z nedaleké Ostravy. Potýkají se například se zápachem z ropných lagun. Ty jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku a jejich čištění provázejí neustálé problémy. Po odtěžení 200 000 tun kalů se například ukázalo, že v lagunách jsou další desítky tisíc tun kalů, se kterými se nepočítalo.
Obyvatelům vadí také zápach linoucí se kvůli pálení rostlinných zbytků. Nedaleká Karviná a Bohumín již proto v minulosti přijaly vyhlášku zakazující na celém území pálení listí. V Ostravě by měla platit od příštího roku.
Tabulku obcí s nejhorším vzduchem vedou ostravské městské části Radvanice, Bartovice a Věřňovice na Karvinsku. Vědci nedávno zjistili, že velmi špatný vzduch je také ve Vratimově. V Moravskoslezském kraji panuje dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi. Jeho kvalitu ovlivňuje průmysl, doprava i topení v domácnostech, ale také škodliviny, které vítr přináší z Polska.