Samhain, Fionntan a Aife. Milovická hříbata divokých koní dupou keltsky

Trojice hříbat divokých koní, která se jako první narodila v bývalém vojenském prostoru v Milovicích, získala kvůli skotskému původu svého stáda keltská jména. Klisna narozená loni v říjnu tak po dnešku nese jméno Samhain, hřebec narozený letos v březnu byl pojmenován Fionntan a jen o pár dnů mladší klisna je Aife.

Hříbě divokého koně
Zdroj: ČTK Autor: Vít Šimánek

Přírodní rezervace Milovice je prvním místem na světě, kde od loňského roku žijí všechny tři druhy velkých evropských kopytníků: zubři, pratuři a divocí koně. K dispozici mají čtyřicet hektarů pastviny u Milovic a sto dvacet hektarů u Benátek nad Jizerou. V současné době se zde pase osm hříbat, další klisny jsou březí.

„Klisny rodí samy, bez asistence člověka. Před porodem odejdou stranou od stáda, ke kterému se připojují až poté, co dojde k navázání potřebného pouta mezi matkou a mládětem,“ uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Zachovat tradici

Nyní Milovičtí pokřtili trojici hříbat, která se narodila v uplynulém půlroce, a jména jim vybrali keltská. „Na skotské vrchovině dávali koním skotská či keltská jména a my jsme se rozhodli tradici zachovat,“ dodal Dostál. Hříbata, která jsou plachá, na dálku pokřtili vodou písničkář Jaromír Nohavica, středočeský hejtman Miloš Petera a milovický starosta Milan Pour.

Koně v Milovicích jsou podle něj ve výborné kondici, přestože nebyli celou zimu přikrmováni. „Nižší příjem potravy během zimy je součástí jejich přirozeného biorytmu,“ doplnil Dostál s tím, že zimní pastva prospívá nejen koním, ale i milovické stepi. Zvířata totiž v zimě spasou nejvíce staré trávy, a otevřou tak prostor pro ohrožené druhy rostlin a na ně vázané chráněné živočichy. 

Milovické hříbě divokého koně
Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek