Praha – Před 67 lety vstoupila v platnost kapitulace německých ozbrojených sil a 8. květen se jako Den vítězství slaví v celé Evropě. Konec 2. světové války připomínají i pietní shromáždění na mnoha místech v České republice. Tradičního kladení věnců a vojenské přehlídky u památníku na Vítkově se zúčastnili političtí i armádní představitelé státu. Při příležitosti svátku dnes také prezident Václav Klaus jmenoval do funkce nové generály. Veřejnosti se otevřely brány některých státních institucí.
Armáda i politici se na Vítkově poklonili padlým
Česko si dnes stejně jako zbytek Evropy připomíná 67. výročí konce druhé světové války. Tradiční piety u Národního památníku na pražském Vítkově se vedle mnoha pamětníků a vojenských veteránů účastní prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas, předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová nebo šéf horní komory Milan Štěch. K reliéfu českého lva u vojenského pomníku položili věnce také ministr obrany Alexandr Vondra, náčelník generálního štábu Vlastimil Picek nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda s kardinálem Dominikem Dukou. Následovala minuta ticha a vypálení vojenských salv. Vybraných armádním jednotkám byly poté propůjčeny bojové prapory.
„Myslím, že se z této akce podařilo udělat důstojnou věc, která není přepálená, přestřelená, nadsazená, což odpovídá charakteru naší země a já jsem rád, že se to takhle vybudovalo,“ řekl prezident Klaus. „Je to den, kdy byl zachráněn nejen náš stát, ale i náš národ, kterému hrozily kruté konce v případě vítězství nacistického Německa,“ dodal premiér.
Účastník bojů v severní Africe Jan Koukol
Dnešní slavnostní přehlídky na Vítkově se účastnilo na 100 válečných veteránů, mezi nimi také plukovník Jan Koukol, nejstarší žijící účastník bojů na Středním východě a v severní Africe. Prošel bitvou u Tobruku a na konci války byl v Československé samostatné obrněné brigádě, která obléhala německou posádku v Dunkerque. Domů se vrátil po 6 letech.
Pietní akt na Vítkově
Památník na Vítkově byl vybudován po vniku samostatného Československa v letech 1929 až 1933 podle projektu architekta Jana Zázvorky. Uctít měl památku českých legionářů a českého odboje v období první světové války. Po roce 1948 památník využili komunisté k propagandistickým účelům, kdy se ústřední areál stal pohřebištěm významných představitelů KSČ. V roce 1953 tu bylo otevřeno mauzoleum s výstavní síní a specializovanou laboratoří pro uchování těla Klementa Gottwalda. Na doporučení odborníků však bylo v roce 1962 zrušeno kvůli Gottwaldově rozpadajícímu se tělu. Po roce 1989 byly odvezeny i zbývající ostatky pohřbených členů komunistické strany. Dnes jsou v památníku uloženy ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova a z dukelské operace, významných vojenských operací z 1. a 2. světové války, kterých se účastnili i čeští vojáci.
Vzpomínkové akce se konají také v dalších městech. V areálu brněnských Kaunicových kolejí se sešlo zhruba 30 lidí. Mezi nimi zástupci města i pamětníci. Koleje se po roce 1939 proměnily v obávané vězení, kterým prošlo přes 35 tisíc lidí. „Já jsem tady strávil skoro tři čtvrtě roku od roku 1943, a potom jsem prošel všechny možný cesty německých ústavů. Měl jsem štěstí, že jsem to přežil. Dělám všecko proto, aby mladí nezapomněli, protože bohužel dneska se vykládá o té době leccos, co vůbec není pravda,“ komentoval veterán Josef Styx.
Pomník čs. letcům v Brně-Tuřanech
Brňané si oběti války připomněli také na letišti v Tuřanech, kde byl odhalen pomník československých letců. Objekt pochází z dílny architekta Lubomíra Hrušky a sochaře Nikose Armutidise. Dvoumetrová bronzová plastika představuje křídla letadel. Symbolizuje jak letce, kteří válku přežili, tak ty, kteří v ní padli.
V Plzni byl odhalen podobný pomník československým pozemním jednotkám ze západní fronty.Vznik inicioval Military Car Club Plzeň. Podle Rudolfa Bayera z tohoto klubu by měl pomník připomenout to, že se na osvobození okupovaného Československa podílely také tisíce československých občanů. Pomník umístěný na křižovatce Husovy ulice a Sadů Pětatřicátníků ale nemá být jen poctou hrdinství československých vojáků, ale i připomínkou systematické perzekuce vojáků západního odboje komunistickým režimem v letech 1948 až 1989.
Komorně si připomněli konec 2. světové války v Hradci Králové. Vůbec poprvé od roku 1989 tam chyběly proslovy i okázalá vojenská přehlídka. „Ten zájem o to klesá, kromě přímých účastníků a jejich potomků, kteří jejich osudem žijí, tady mnoho lidí není,“ uvedl primátor Hradce Zdeněk Fink. Oficiální pietní akci město zrušilo, někteří pamětníci jsou ale nespokojení. Město argumentuje tím, že charakter dnešního svátku je spíše opietní než okázalý, navíc přehlídky z loňských let by nyní kasu ještě citelněji zasáhly.
GALERIE
Odhalení pomníku pozemním jednotkám v Plzni
Tradiční Běh osvobození zahájil oslavy 67. výročí ukončení druhé světové války v hrabyňském památníku na Opavsku. Na cestu se vydala asi stovka závodníků. Lidé pak květinami uctili památku obětí válečného konfliktu a zároveň si mohli prohlédnout novou expozici s názvem Návrat lidických žen. Zapůjčil ji Památník Lidice.
Sváteční den nabídl lidem i možnost podívat se do zákulisí oficiálních prostor. Den otevřených dveří měla například Poslanecká sněmovna nebo Senát. Zájemci se také mohli podívat, jaký je výhled z rezidence premiérů - Kramářovy vily. A pro veřejnost se taky výjimečně otevřel i Černínský palác. Kromě pracovny ministra zahraničí bylo možné nahlédnout i do bytu Jana Masaryka nebo do zahrady, kde návštěvní den uzavře koncert.
GALERIE
videogallery_225874
Klaus jmenoval nové generály
Součástí oslav státního svátku bylo také povýšení vybraných osob do hodnosti generálů. Je mezi nimi i generálmajor Petr Pavel, o kterém média spekulují jako o budoucím náčelníkovi generálního štábu. Druhým povýšeným je brigádní generál Jaroslav Kocián, který působí na velitelství NATO v Bruselu. Generálem se stal také dosavadní ředitel sekce plánování sil ministerstva obrany, plukovník František Mičánek, a šéf vězeňské služby Jiří Tregler.
Padesátiletý Pavel na sebe upozornil začátkem 90. let v misi UNPROFOR. V minulosti absolvoval studia v Británii a má za sebou práci v různých mezinárodních štábech. V roce 2003 například zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě a působil jako styčný důstojník na americkém velitelství protiiráckého tažení přímo v Kataru.
Prezident uděluje generálskou hodnost Petru Pavlovi
Mičánek (48) sloužil u protiletadlového vojska. Je absolventem kurzu Air War College na Vojenské vysoké válečné letecké škole v USA a Senior Course v NATO Defense College v Římě v roce 2009. Dosavadní plukovník se podílí na tvorbě bezpečnostní politiky státu, posuzuje projekty obranného výzkumu a vývoje ve vazbě na střednědobé plánování. Zabezpečuje také součinnost s orgány velení NATO.
Kocián (49) byl velitelem u tankového a mechanizovaného vojska. Je absolventem kurzu vrcholového managementu Severoatlantické aliance. V současnosti je ředitelem logistiky a zdrojů v mezinárodním vojenském štábu NATO. V alianci je také členem několika výborů, například pro záležitosti lidských zdrojů a pro politiku zdrojů a plánování. Hodnost generálmajora, do které prezident povýšil, je podle ministerstva obrany nutná pro výkon služebního zařazení, které Kocián nyní vykonává.
Tregler, který se narodil v roce 1957 v Sušici, v institucích vězeňské služby působí od roku 1986. Od roku 1995 zastával funkci prvního zástupce ředitele pardubické věznice a o pět let později se stal jejím ředitelem. Šéfem vězeňské služby je od léta roku 2010. Je absolventem oborů sociální patologie a prevence a speciální pedagogika na Univerzitě Hradec Králové.
GALERIE
Jaroslav Kocián při generálském povýšení zdroj: ČT24
Ministr Vondra udělil chrámu svatých Cyrila a Metoděje 26 Křížů obrany státu a vyznamenání Zlaté lípy. Křížem byl in memoriam vyznamenán například štábní kapitán pěchoty Jaroslav Cabicar, který působil ve velitelské funkci při pražském květnovém povstání. Z žijících vojáků byli oceněni velitel 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi podplukovník Ladislav Švejda a rotný Michal Novotný ze 102. průzkumného praporu v Prostějově. Novotný letos v únoru obdržel vysoké vojenské vyznamenání USA Bronzovou hvězdu. Americká armáda ho vyznamenala za to, že v Afghánistánu profesionálním zdravotnickým zákrokem zachránil život americkému vojákovi.
Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany bylo uděleno účastníkům II. a III. odboje, například Heleně Vovsové a Haně Hejdánkové za odvážné občanské postoje projevené při záchraně lidských životů a zdraví v době nacistické okupace, historikovi a zakladateli Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Vilému Prečanovi a signatářce a mluvčí Charty 77 Daně Němcové.
Československo si na osvobození muselo den počkat
Za konec války v Evropě se všeobecně považuje kapitulace německých vojsk v květnu 1945. Ta vstoupila v platnost dne 8. května, ve 23:01 hodin středoevropského času, což odpovídalo jedné minutě po půlnoci dne 9. května moskevského času. Proto se ve většině vítězných a osvobozených států považuje za „Den vítězství“ 8. květen, zatímco v zemích bývalého Sovětského svazu je to 9. květen. Přitom chybělo jen málo a Den vítězství v Evropě (anglicky V-E Day) byl vyhlášen již 7. května, kdy šéf štábu vrchního velení wehrmachtu, generál Alfred Jodl, podepsal bezpodmínečnou kapitulaci. O den později, 8. května ve 2 hodiny 48 minut, byla podepsána totální kapitulace, jíž provázel skromný ceremoniál pod vedením náčelníka Eisenhowerova štábu generála Bedella Smithe.
Německý generál Alfred Jodl podepisuje kapitulaci Německa
Představitelé nacistického Německa se v kapitulačním protokolu zavázali, že do půlnoci 8. května 1945 všechny německé jednotky složí zbraně. Vinou některých fanatických velitelů a především snahy Němců dostat se do přijatelnějšího amerického zajetí se tak na tehdy ještě neosvobozeném území Československa nestalo. Svobodu tak mnoha obcím a zejména Praze přinesla až operace Rudé armády.
Další protokol, který podepsal v prvních minutách dne 9. května před maršálem Žukovem v hlavním stanu sovětského velitelství na berlínském předměstí Karlshorstu náčelník vrchního velitelství wehrmachtu polní maršál Keitel, byl již jen formálním stvrzením skutečného stavu. Proto vyhlásil nejvyšší sovět SSSR Dnem vítězství nad fašismem až 9. květen a bývalé Československo jej dlouhá léta slavilo současně s osvobozením Prahy.