Vilu bratří Čapků čeká rekonstrukce. Nebude se ale týkat pouze domu, ale také zahrady. Architekti jí chtějí vrátit podobu z poloviny 30. let. Znovu vznikne i břízový hájek, kde vedli hovory Karel Čapek s Tomášem Garriguem Masarykem. Nakonec tak budou v zahradě chybět jen oni dva a další pátečníci.
Čapkova zahrada se vrátí do dob, kdy v ní majitel vedl hovory s TGM
Studio 6: Zahrada dostane podobu, kterou jí vtiskl Karel Čapek (zdroj: ČT24)
Péče, kterou věnoval Karel Čapek své zahradě, nenechává nikoho na pochybách, že ji nepovažoval pouze za formalitu – reprezentační prostor, který patří k vile. Spolu se zahradníkem Václavem Motlem vytvořil důmyslný prostor, který navíc důkladně zdokumentoval. Obnovu zahrady tak současným zahradníkům značně usnadnil.
„Máme spoustu dobových fotografií jak Čapkových, tak jiných, a máme i Čapkovu korespondenci se spolkovou zahradou dendrologické společnosti v Průhonicích, což byl jeden z podniků, kde si objednával rostliny,“ přiblížila zahradní architektka Šěpánka Šmídová, z čeho vychází její návrh obnovy zahrady u domu Karla Čapka.
Karel a Josef Čapkovi
Zvláštní pozornost budou zahradníci věnovat místu, kde se scházeli pátečníci. Kde je, vyšlo najevo při částečné rekonstrukci vily před jedenácti lety. Nyní se mu vrátí slavná podoba známá z fotografií s Karlem Čapkem a Tomášem Garriguem Masarykem. „V minulosti tady byly vysazeny břízy, které jsou i na fotografiích v knize Hovory s TGM. Břízy bychom sem chtěli vrátit, protože jsou se zahradou výrazně spjaty,“ nastínila Štěpánka Šmídová.
Prostor nebudou zdobit pouze břízy. „Na posezení máme i historickou fotografii, podle které druhy navrhujeme,“ podotkla zahradní architektka. „Budeme dělat obvodovou redukci kalin vrásčitolistých, obvodovou redukci tisů, budeme nově vysazovat jak břízy, tak trvalky podrostové, jako jsou bergénie nebo hosty,“ upřesnila své plány.
- Karel Čapek by jistě byl na výsledek zvědav. Ostatně i ve svém Zahradníkově roce se břízkám věnuje. Současně ale nabádá k trpělivosti: „My zahradníci žijeme jaksi do budoucnosti; kvetou-li nám růže, myslíme na to, že příští rok nám pokvetou ještě líp; a za nějakých deset let bude z tohohle smrčku strom – jen kdyby už těch deset let bylo za mnou! Chtěl bych už vidět, jaké budou ty břízky za padesát let. To pravé, to nejlepší je před námi. Každý další rok přidá vzrůstu a krásy. Zaplať pánbůh, že už zase budeme o rok dál!“
Karel Čapek a jeho zahrada
Na návštěvu domu Karla Čapka sice nebude nutné čekat padesát ani deset let, veřejnosti přístupné muzeum se v ní ale má otevřít až za dva roky. Rekonstrukce zahrady bude součástí přípravy muzea a ruku v ruce s ní půjde i oprava domu.
„Po vypracování projektové dokumentace a vystěhování vybavení včetně archiválií do depozitáře v Litoměřicích zahájíme circa na podzim rekonstrukci interiéru i exteriéru vily. Interiér se bude zabývat rekonstrukcí starého topného systému, omítek, podlah a podobně,“ přiblížila koordinátorka pro činnost v domě Karla Čapka Šárka Doležalová.
V zahradě se bude pracovat ve dvou fázích. Až po rekonstrukci vily přijdou na řadu kamenné prvky, jejichž struktura se v zahradě dochovala. Docela nakonec potom zahradníci zasadí květiny. A jak radí Karel Čapek, bude potom nutné vše řádně zalévat navzdory ústrkům ze strany hadice.
- „(…) Činíte-li toto denně, začne po čtrnácti dnech místo trávy vyrážet plevel. Je jedním z tajemství přírody, proč z nejlepšího travního semínka roste nejbujnější a nejježatější bejlí; snad by se mělo zasívat semínko plevele, aby z něho vypučel pěkný trávník. Po třech nedělích je trávník hustě zarostlý bodláčím a jinou neřestí plazivou nebo na loket zakořeněnou do země; chceš-li to vyrvat ze země, přetrhne se to hned u kořínku nebo to vezme s sebou celou hroudu hlíny. Je to tak: čím horší neřád, tím víc se má k světu.“ (Karel Čapek: Zahradníkův rok)