Jedna z nejvýznamnějších přírodních rezervací, Soos u Františkových Lázní, je po revitalizaci. Na turisty čeká nová naučná stezka. Bez potíží se tak dostanou až k bublajícím bažinám. „Stezka je postavená jako bezbariérová, takže lidé se dostanou suchou nohou, celým močálem i s kočárkem, s dětmi nebo na invalidním vozíku,“ řekl správce přírodní rezervace Soos Karel Brož. Právě jaro je přitom podle správců nejlepší období k jejich pozorování.
Soos neláká jen na bahenní sopky, ale i na novou bezbariérovou stezku
Soos neláká jen na bahenní sopky, ale i na novou bezbariérovou stezku (zdroj: ČT24)
Jeden kilometr dlouhá naučná stezka vede přímo po dně vyschlého jezera. Území bylo vyhlášené za přírodní rezervaci v roce 1964. Ročně ji navštíví na 60 tisíc lidí. Otevřeno je od března do listopadu každý den. Základní vstupné na naučnou stezku je 90 korun.
Bublající bahno a všudypřítomný zápach síry nezapře, že Soos je pozůstatkem dávné sopečné činnosti. Ze země tu vyvěrá na povrch také čistý oxid uhličitý v bahenních sopkách, takzvaných mofetách.
Soos umí být i divoký
Soos je zajímavá pro svá rašeliniště a slatiniště s velkým množstvím minerálních pramenů. Najdeme tu přes 200 silně mineralizovaných pramenů i kyselky. Asi nejznámějším pramenem Soosu je pramen Císařský. Ten mezi ostatními vyniká poměrně vysokou teplotou - kolem 18 stupňů a také vysokou mineralizací (okolo 6 gramů minerálních látek na litr).
Křemelina bez vegetace
Naučná stezka je dlouhá zhruba dva kilometry a vede po dně vyschlého jezera se slanou minerální vodou. V rezervaci jsou k vidění mokřady pokryté vysokou trávou i rákosím i naprosto holé křemelinové plochy. Takzvaný křemelinový štít je erozí zbrázděný nános křemeliny se zbytky schránek jezerních řas rozsivek, usazených na dně jezera, pokrytý žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. Právě on tvoří pověstnou měsíční krajinu rezervace Soos.