První letošní hříbě v Milovicích

Milovice divokým koním svědčí: Na světě je první letošní hříbě

Divocí koně dovezení z Británie do bývalého vojenského prostoru v Milovicích se letos rozrostli o první hříbě. Matkou se stala klisna Funny. Nejde ale přitom o jediného potomka. Stádo se zvětšilo už loni v říjnu, kdy po několika staletích přišlo na svět první hříbě divokých koní v české přírodě.

Funny ale nebude ve stádu osamocenou matkou, většina ostatních klisen je totiž také březí a další hříbata by se měla brzy narodit. Funny přivedla na svět potomka hřebce Northcrofta Firestartera, s nímž se dostala do styku až po usazení na české půdě. Matka mládě přibližně po jedenácti minutách poprvé olízla. Po necelých čtyřiceti minutách po narození se poprvé postavilo na nohy. 

Koně se chovají jako divoká zvířata 

Dramatické chvíle přinesl střet matky s jednou z dominantních klisen. V okamžiku, kdy si klisna Hellie vynucovala blízký kontakt, reagovala matka na její chování hrozbami a Hellie po ní začala vykopávat. Pro matku oslabenou porodem i hříbě, které se drželo v její blízkosti, to bylo podle odborníků nebezpečné.

První klisna, která porodila první hříbě, však přijela březí už z Anglie. Po porodu však málem přišla o život, protože ji návštěvníci areálu Milovice krmili pečivem. Veterinářům se ji však podařilo zachránit. 

Zvířata mají za úkol spásat agresivní trávu a přispět k záchraně ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev. Výzkum etologa Michaela Duruttyaho potvrdil, že se koně v tehdejším vojenském prostoru chovají jako opravdová divoká zvířata. Podle něj našla v Milovicích klid a pohodu, takže u nich chybí většina projevů stresu a nervozity. 

 Vědecký výzkum porovnával i takzvanou chodivost stáda, tedy jeho schopnost putovat za potravou. Po přepočtu naměřené trasy na celý rok dosahuje u milovického stáda 1400 kilometrů.

Z Milovic se stává přírodní lékárna 

Divocí koně ale nejsou jediná zvířata, která Milovice obsadila. Vedle nich trávu spásají zubři dovezení z polských rezervací a pratuři. Taková kombinace kopytníků ve stejné oblasti je přitom světovým unikátem. 

Pořízení praturů (jeden býk a pět jalovic) stálo kolem 350 tisíc korun, uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Dotaci na nákup poskytl Středočeský kraj. Zatímco koně spásají spíše traviny, pratuři se zaměřují spíš na náletové dřeviny. Náklady na pořízení zubrů včetně transportu přesáhly půl milionu korun. Samice jsou ve věku od dvou do sedmi let.

 Už teď se prý krajina mění k nepoznání. „Pastvina se stává jednou velkou lékárnou. Namísto hustých porostů agresivních travin se zde objevilo velké množství léčivek. Našli jsme zde například česnek planý, česnek ořešec, užanku lékařskou, plošně zde roste šalvěj luční, čičorka pestrá, řepík lékařský, hadinec nebo třezalka,“ pochvaloval si v listopadu Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.