U stolu ohledně těžby uranu chceme sedět i my, říkají obce kolem Brzkova

Brzkov, Polná, Přibyslav, Věžnice – to jsou čtyři obce na Jihlavsku, které společně bojují proti plánované těžbě uranu. Nyní se obrátily na vládu s požadavkem, aby se jejich zástupci stali i s vlastníky pozemků dalšími účastníky řízení o rozšíření chráněného ložiskového území.

Video Události v regionech (Praha)
video

Hrozí Česku kvůli uranu v Brzkově arbitráž?

Podle Martina Besty z oddělení komunikace státního podniku Diamo ale hovoří zákon jasně – účastníkem řízení je pouze navrhovatel, tedy v tomto případě Diamo. Samotné řízení o rozšíření chráněného ložiskového území u Brzkova, kde Diamo zvažuje těžbu uranu, už začalo, ale ministerstvo životního prostředí ho na konci února přerušilo.

Podle obcí by měl být v souladu se zákonem v okolí případné těžby proveden nejprve geologický průzkum. Na to ale mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba namítá, že s žádným průzkumem už se nepočítá, protože zde proběhl v letech 1976 a 1991.

„Rozšíření chráněného ložiskového území by poškodilo vlastnická práva majitelů pozemků. Případné těžbě se dlouhodobě bráníme kvůli poškození životního prostředí i sociálním dopadům na obyvatele.“

Aleš Bořil

starosta Brzkova

Ministerstvo průmyslu říká, že ložiskové území je jen čára na mapě, která obyvatele nijak neomezí. Zároveň veřejnost uklidňuje, že žádná nová těžba se aktuálně nechystá. „Protože vybudování nové těžební jámy a zařízení by stálo minimálně miliardu korun a byl by to ekonomicky naprostý nesmysl,“ dodává ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). 

Materiál o přípravě na vytěžení uranu u Brzkova prošel vládou v prosinci 2014 a měla by to být opět vláda, která může za několik let učinit konečné rozhodnutí. Podle studie proveditelnosti by těžba mohla začít někdy kolem roku 2023.

V Česku je v současné době v provozu poslední uranový důl ve střední Evropě. Horníci v něm ročně vyprodukují zhruba dvě stě tun uranu. Nachází se v Rožné na Ždársku a počítá se s tím, že za tři roky by zde těžba měla skončit. Někteří z přibližně tisícovky zaměstnanců by ale mohli najít práci v padesát kilometrů vzdáleném Brzkově.

Přijde na řadu arbitráž?

Právní zástupce obcí Luboš Kliment ale namítá, že vedle Diama je zde ještě jeden zájemce o těžbu, a to australská společnost Urania Mining. „Pokud by bylo Diamo se svým návrhem na rozšíření ložiskového území úspěšné, může být dán základ pro obří mezinárodní těžařskou arbitráž,“ tvrdí Kliment s tím, že o dalším postupu budou obce informovat jejich starostové 12. dubna na setkání v Brzkově.

Podle mluvčího Kotrby je to ale zkreslující výklad, protože stanovení chráněného ložiskového území je institutem soužícím k ochraně nerostného bohatství státu. „Práva jakéhokoliv budoucího těžaře tím nejsou a nemohou být dotčena, bez ohledu na to, kdo o stanovení chráněného ložiskového území požádá,“ uvedl Kotrba.

Starosta Brzkova Aleš Bořil upozorňuje na to, že jeho město má kvůli případné těžbě uranu dlouhodobě problémy se schválením územního plánu, a obec se tak nemůže rozvíjet. Bořil si navíc stěžuje na aroganci úřadů, které samosprávy neinformují.

Kritici dolu pak namítají, že v okolí Brzkova je zásoba uranu maximálně na dvacet let a podle ekologických organizací krátkodobá těžba zbytečně zatíží životní prostředí a přinese vysoké náklady na následnou sanaci. A to vše na pozadí dlouhodobého poklesu ceny uranu na světových trzích.