Zastánci slavného Libeňského mostu vyhráli. Žádné bourání, bude se opravovat

Libeňský most přežije ve své současné podobě, Praha jej nechá opravit. Zvažovalo se přitom jeho zbourání. Když před devadesáti lety překlenul Vltavu mezi pražskými Holešovicemi a Libní nový betonový most architekta Pavla Janáka, stal se obdivovaným dílem moderní architektury. Už před půl stoletím chtěli komunističtí plánovači poslat most k zemi. K tomu sice nedošlo, ale před deseti lety ožily plány na zbourání Janákova mostu znovu. Současné úvahy o demolici podporoval jeho špatný stav.

S rekonstrukcí v rámci diskuse souhlasila ve čtvrtek drtivá většina pražských zastupitelů „Bourat Libeňský most je nesmysl. Neřešme megalomanské projekty a podpořme rekonstrukci,“ řekl například zastupitel Ondřej Profant (Piráti). Uvažovanou částečnou demolici a přestavbu mostu kritizovali také zastupitelé Ondřej Mirovský (SZ) a Petr Štěpánek (SZ). „Kdybychom podrobili Karlův most kritériím, kterými byl hodnocen Libeňský most, tak nám také vyjde, že levnější je demolice. Striktní technické hodnocení nemusí být vždy to nejlepší,“ řekl Štěpánek. Kdy přesně a za kolik bude most opraven, zatím není jasné.

Most mezi pražskými Holešovicemi a Libní navrhl v meziválečném období Pavel Janák, jeden z nejvýznamnějších českých architektů dvacátého století. A použil na něm prvky kubismu, výtvarného stylu, kterým si Češi vydobyli světový unikát. Kromě obrazů a soch ho použili také v architektuře. „Kubismus pracoval se světlem a stínem a právě ten stín a slunce modeluje jednotlivé tvary. Pilíř mi připadá trochu jako obličej, jako nos, pusa a zuby. To není most, to je socha,“ vysvětlil architekt Petr Kučera.

Na pilíři je lebka zakusující se proti proudu těch ledových ker. To by mě zajímalo, jestli to byl záměr nebo to je náhoda.

Petr Kučera

architekt

Most se po dokončení v roce 1928 stal obdivovaným dílem moderní architektury. „Libeňský most je výjimečný příklad implementace kubismu do dopravní stavby,“ potvrdil architekt Luca Leoni. „Myslím si, že by mělo určitě význam tento most zařadit do turistických průvodců, určitě by se našli lidé, kteří by přišli k tomuto mostu a obdivovali ho,“ dodal.

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: Kubismus nad Vltavou v ohrožení, opravit ho lze

Most je teď ve špatném stavu, o demolici se ale mluvilo už dříve 

Podle posudků Technické správy komunikací je Libeňský most v nejhorším stavu ze všech pražských mostů. Úvahy o zbourání mostu jsou ale starší. Nejkonkrétnější úvaha je ze sedmdesátých let, kdy v prostoru nádraží Bubny měla vzniknout obrovská dálniční křižovatka. „A za dob Pavla Béma došlo k rozhodnutí, že se bude pokračovat v projektování širšího mostu,“ dodal starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Dvacet let je tak zanedbaná údržba, protože se dvacet let počítá s tím, že se most bude bourat. „Najednou jsem objevil, že tu máme úplně krásný most, ale na první pohled vypadá hrozně. Nikdo nechystá ten most udržovat a opravit, ale naopak že se ho chystají zbourat a nesmyslně rozšířit,“ řekl organizátor petice Libeňský most Nebourat, nerozšiřovat Adam Scheinherr.

 Současný Libeňský most byl už před lety odepsán, že se nepočítalo s tím, že by zůstal. To znamená, že byl udržován velmi špatně.

Jan Čižinský

starosta Prahy 7

Adam Scheinherr a Petr Kučera téměř rok organizovali akce na záchranu mostu. Pražský magistrát totiž má už několik let platné povolení na zbourání mostu a výstavbu nového, které by mohl kdykoliv použít. Za bezmála dvě miliardy korun měl podle existujících plánů vzniknout už před lety nový a mnohem větší most.

Adam Scheinherr začal důkladně prověřovat dva argumenty, kterými se nutnost demolice Libeňského mostu už deset let odůvodňovala. Jedním byla opravitelnost. „Ten most je opravitelný, což už říká průzkum z roku 2010. V lednu si náměstek primátorky Petr Dolínek nechal zpracovat od Českého vysokého učení technického další posudek, který je rešerší předešlých průzkumů, a který opět říká, že most je opravitelný,“ argumentuje Scheinherr. 

Mostní stavitelství je dneska schopno opravit cokoli, ale musí být společenské zadání, že má most být zachován.

Jan Zemánek

Technická správa komunikací Praha

Druhou otázkou byl růst doprava v okolí, který by si vynutil stavbu většího mostu. V roce 2003 jezdilo kolem dvaceti tisíc vozidel denně a předpoklad byl, že v roce 2010, kdy už měl být most hotový, bude jezdit kolem dvaceti osmi tisíc vozidel denně. „V roce 2014 jezdilo kolem sedmnácti tisíc dvou set vozidel denně, takže intenzita se nezvyšovala, ale naopak snižovala,“ uvedl Scheinherr.

Ministerstvo kultury nyní řeší návrh na prohlášení mostu památkou. Aktuální podnět podal v lednu Scheinherr. Poprvé návrh podal již v roce 2004 Národní památkový ústav. Ministerstvo ale tehdy most za památku neprohlásilo s odkazem na to, že jej nelze opravit a zachovat přitom jeho památkové hodnoty.