Téměř 18 stupňů na Antarktidě? Rekordní teplotu tam naměřili brněnští vědci

Dosud nejvyšší teplotu pravděpodobně naměřila v Antarktidě brněnská Masarykova univerzita. Má tam umístěnou automatickou měřicí stanici, která loni v březnu zaznamenala rekordních 17,8 stupně Celsia. Nyní čekají vědci na ověření. Stanici obsluhují jednou ročně, z paměti zařízení tak zjištěný údaj vyzvedla až letošní expedice.

Teplota vzduchu nejvíce vzrostla v okolí Antarktického poloostrova
Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

„Potvrzujeme tím, že globální klimatická změna se týká celého světa, včetně Antarktidy,“ vysvětlil objev klimatolog Kamil Láska. Doplnil, že oteplování vzduchu v posledních letech je zčásti kompenzováno nárůstem sněhových srážek. Úbytek ledovců v Antarktidě proto není tak dramatický, jak by vzestup teploty vzduchu mohl naznačovat. 

Teploty podobné těm, které zachytila česká stanice, se v Antarktidě vyskytují jen vzácně. Nejčastěji pak v okolí Antarktického poloostrova, kde podle odborníků vzrostla teplota vzduchu za posledních 50 let nejvíce.

Video Studio 6
video

Výsledky expedice Antarktida 2015–16

Změnu klimatu vědci z Masarykovy univerzity sledují na expedicích každoročně. Ve výzkumu využívají i nové technologie. „Výzkum změn permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, jsme letos obohatili o nová zařízení. Do šest a půl metru hlubokého vrtu jsme instalovali elektrické teploměry, pomocí kterých získáme informace o vertikálním profilu teploty a jejím vývoji s hloubkou a časem,“ uvedl vedoucí expedice Pavel Kapler.

Na Antarktidě testují i nové větrné turbíny pro alternativní zdroje energie. Právě díky větrné a solární energii je nyní česká stanice zcela soběstačná. Ještě loni přitom musela využívat i dieselový agregát. 

Loni vědci přivezli unikátní snímky

Letošní výprava trvala třicet dní. Na nejjižnější kontinet zamířila už podesáté. Pobývala na stanici Johanna Gregora Mendela na Rossově ostrově, který leží nedaleko Antarktického poloostrova. Vědci v oblasti pracují na zhruba 30 výzkumech souvisejících především se změnou klimatu, intenzitou ÚV záření, ozónovou dírou či geologií. „Tání ledovců, růst mechů a lišejníkům“ vyjmenoval Kapler. Provádí ale i paleontologický výzkum

Video Úplné zatmění Slunce na Špicberkách (Zdroj: Pavel Štarha)
video

Úplné zatmění Slunce na Špicberkách (Zdroj: Pavel Štarha)

Expedice se účastnilo šest vědců, tedy méně než v minulých letech. „Důvodem bylo ne úplně jasné financování pro další obodbí, protože nám skončil grant ministerstva školství,“ vysvětlil Kapler. Přistoupili tak na variantu nejnižšího počtu lidí v týmu. „Abychom mohli zajistit údržby přístrojů a stažení dat pro dlouhodobé monitoringy,“ vysvětlil.

V příštích letech ale expedice budou znovu početnější. Ministerstvo školství totiž rozhodlo o financování výzkumného programu Czech Polar 2. Na roky 2016 až 2019 ministerstvo vyčlenilo 74 milionů korun, které si rozdělí Masarykova univerzita a Jihočeská univerzita, která má základnu v oblasti Špicberk. Odtud loni vědci přivezli unikátní snímky úplného zatmění Slunce. Zatmění pozorovali v březnu 2015 přesně 147 sekund z tamního letiště i observatoře norské univerzity.