Polské skleníky zřejmě zmírnily obtěžující světelný smog

Události ČT: Světlo z polských skleníků je menší (zdroj: ČT24)

Polská firma Citronex provozující obří skleníky se zeleninou na polsko-česko-německém trojmezí zřejmě ztlumila osvětlení. Kvůli světelnému smogu jednal i český ministr životního prostředí Richard Brabec se svým polským protějškem, stěžuje si na něj dlouhodobě i sousední Sasko. Podle českých politiků ale problém nezmizel, firma totiž počítá s výstavbou nových hal.

V týdnu natáčela svou reportáž u desetihektarového skleníku s rajčaty i Česká televize. Rozmluvit natáčení se štábu pokusil zaměstnanec ostrahy. Po jeho telefonátu krátce před živým vstupem začaly světla skleníku postupně zhasínat. Na dotaz ČT, z jakého důvodu jindy jasné zářiče firma zhasla, polská firma zatím nereagovala.

Světlo je prý slabší. Snad díky našemu tlaku, doufá ministr Brabec

Některé firmy v Holandsku nabízejí zastínění skleníků o ploše 10 hektarů asi za půl milionu euro. Zastínění skleníků je tedy technicky řešitelné a není to ani tak finančně náročné, aby to investor nemohl zvládnout.
Martin Půta
hejtman Libereckého kraje

„Pravděpodobně polský provozovatel zaregistroval mediální kampaň, která se strhla v této kauze. Podle našich měření to osvětlení omezil na nějakých 40, 50 procent,“ tvrdí Aleš Majer z České astronomické společnosti. Ministr Brabec věří, že společný tlak jeho resortu a německé strany na polskou vládu zabírá. K apelu na úplné zhasnutí skleníků ale zatím zůstává polská firma hluchá.

Skleníky na pěstování zeleniny v blízkosti elektrárny Turów zatím zabírají plochu deseti hektarů. Podle plánů by tu ale v budoucnu mohl stát komplex desetkrát větší, který by podle astronomů zářil zhruba stejně jako Praha. Přitom již nyní září srovnatelně jako stotisícový Liberec. 

Světlo skleníků je vidět i ze vzdálenosti 60 kilometrů. Podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu jde do budoucna o velký problém. Jednak podle něj mizí živočišné druhy, především hmyz, který je nezbytnou součástí potravního řetězce řady živočichů. Přemíra světla je ale nebezpečná i pro člověka. „Jedině za tmy vzniká v našem těle melatonin a to je neúčinnější antioxidant,“ vysvětlil. Světelný smog může podle výzkumů odstartovat psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob, jako je rakovina či kardiovaskulární onemocnění.

Světelný smog zákony neřeší

Polský ministr životního prostředí Jan Szyzko vyslal po jednání s Brabcem a po stížnostech z Německa vzkaz firmě Citronex, která by podle něj měla na takové výzvy zareagovat, je-li rozumná. V opačném případě by prý také mohla čelit bojkotu svých výrobků, prohlásil polský ministr.

Srovnání krajiny bez (vlevo) a s rozsvícenými skleníky (vpravo)
Zdroj: ČT24

Podle hejtmana libereckého kraje Martina Půty chybí v Česku i Polsku legislativa, která by světelné znečištění regulovala. Firma Citronex se tak nijak neproviňuje proti zákonu. „Rádi bychom uspořádali slyšení na toto téma v Evropském parlamentu, protože většinu znečištění obecně řeší evropská legislativa a možná, že i to světelné by mělo být tématem nějaké evropské směrnice,“ poznamenal Půta.