Historiky láká zatopený bunkr továrny Getewent. Nacisté v něm zřejmě testovali zbraně

Historiky zajímá neprozkoumaný podzemní bunkr továrny Getewent (zdroj: ČT24)

Na Liberecku v posledních dnech ožily spekulace, že se tam nachází Jantarová komnata, kterou nacisté za druhé světové války odvezli z Petrohradu. Dva pátrači z Německa jsou přesvědčení, že je ukrytá na zámku ve Frýdlantu. Pro historiky je ale skutečný poklad na Liberecku jinde. V Rychnově u Jablonce chtějí prozkoumat zatopený podzemní bunkr továrny Getewent, kde nacisté zřejmě testovali navádění pro střely V2.

Pověst o Jantarové komnatě opřená o svědectví kuchařky má reálný základ. Do Frýdlantu skutečně přijel za 2. světové války náklad beden. Nebyl v nich ovšem jantar, ale knihy z bombardovaného Berlína. Ty v roce 1945 vrátilo Československo zpět do Německa.

Podle německých hledačů pokladů je ale Jantarová komnata skrytá za zdí sklepení v kastelánském křídle frýdlantského zámku. Kastelánka Jana Pavlíková o tom ale pochybuje. „Dělali zde nedestruktivní průzkum, který jim vůbec nic neukázal,“ řekla ČT.

Frýdlant navíc není první, kde pátrači komnatu hledali. Už v devadesátých letech byly na Sychrově, který následovaly Grabštejn a Lemberk. „Nikde se nepotvrdilo, že by tato teorie mohla být uplatnitelná,“ dodává ředitel Územní památkové správy NPÚ na Sychrově Miloš Kadlec.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podzemí továrny skrývá stovky metrů chodeb

Skutečný poklad pro historiky ale na Liberecku je. V Rychnově u Jablonce nad Nisou je stále neprozkoumaný podzemní bunkr továrny Getewent, kde nacisté zřejmě testovali navádění pro střely V2. „Máme požádáno o stavební povolení, protože bychom se rádi podívali pod zem, ale potřebujeme k tomu mít bezpečnou šachtu,“ uvedl starosta Rychnova Tomáš Levinský (nez.).

Vstup do podzemí je zatopený vodou. Průzkum by ale mohl začít už letos a ambice jsou velké. Historici mají potvrzeno, že je v podzemí přibližně 300 metrů chodeb. „Máme je doloženy georadarem. Myslíme si ale, že by tam mohlo být tak kolem půl kilometru chodeb,“ doufá Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci. Podzemí by odborníci chtěli jednou i zpřístupnit.