NS sjednocuje postup rejstříkových soudů. Rozdělila ho rekodifikace

Různé rejstříkové soudy, rozdílné rozhodování. Taková je praxe při zápisech obchodních korporací do veřejných rejstříků. Nejvyšší soud (NS) se ji rozhodl sjednotit novým stanoviskem a požaduje, aby společnosti a družstva nebyly nezatěžovány zbytečnými požadavky. Příčinou rozdílných přístupů justice je nový občanský zákoník.

NS chce sjednotit rozhodování rejstříkových soudů
Zdroj: ČTK Autor: Igor Šefr

Rozhodnutí rejstříkových soudů studoval NS několik měsíců. Zjistil, že se liší nejen způsob zápisu do veřejných rejstříků, ale také soudní rozhodnutí. Ty se mohou dotýkat řádově až stovek tisíc lidí. Obchodními korporacemi jsou totiž všechny obchodní společnosti a družstva.

NS se proto rozhodl vydat stanovisko, které by způsob rozhodování při zápisu korporací sjednotilo. Chce, aby především soudy nezatěžovaly korporace zbytečnými požadavky, a nekomplikovaly tak lidem podnikání.

Správní rady mohou mít jen jednoho člena

Rejstříkové soudy například rozdílně rozhodovaly, zda správní rady musí být vícečlenné. Podle vydaného stanoviska nemusí. „V našich poměrech je možné zřídit jednočlennou správní radu,“ potvrdil soudce NS Petr Šuk. Nově by tak společnosti, jejichž zápis kvůli tomuto soudy zamítly, měly při další žádosti uspět.

V návaznosti na to také ve stanovisku stojí, že statutární ředitelem a. s. bez představenstva a dozorčí rady může být právě i předseda jednočlenné správní rady. Stejně tak může funkci zastávat řadový člen kolektivní správní rady.

 

NS dále uvedl, že pokud valná hromada vyjadřuje souhlas s převodem podílu ve společnosti s ručením omezením (s. r. o.), tak není nutná přítomnost notáře. V rejstříku také nemusí podle stanoviska být údaj o tom, že nebyl vydán takzvaný kmenový list. Nutné není zapisovat ani údaj o druhu podílu, pokud společenská smlouva s. r. o. nepřipouští vznik různých druhů podílů.

Postup soudů změnil nový občanský zákoník

Příčinou rozdílných přístupů je nový občanský zákoník, který vstoupil v platnost 1. ledna 2014. Rekodifikace, která nahradila zákoník z roku 1964, změnila pravidla právě i pro rejstříkové soudy. NS pak sledoval, jak soudy podle nové normy rozhodují, a zda jednotně.

Jeho úkolem je totiž sjednocovat judikaturu v Česku. Největší nápor rozporných situací očekává ale v příštích měsících a letech. „Všechny korporace byly povinné přizpůsobit stav zápisu v rejstříku nové právní úpravě,“ dodal Šuk.