Ministerstvo povolilo přehradu v Nových Heřminovech, lidé jsou proti

zdroj: ČT24

Vizualizace heřminovské přehrady

Obyvatelům Heřminov se nelíbí, že přijdou o své domovy. Přehrada by měla zatopit pět desítek budov, z toho 16 obytných domků, dále podnikatelské subjekty i rekreační chaty. Povodí Odry už vykoupilo 60 procent potřebných pozemků, z obce se kvůli tomu vystěhovalo zhruba 20 lidí.

Nové Heřminovy mají nyní přes 270 obyvatel. Obec hodlá proti výstavbě dál bojovat všemi zákonnými prostředky, k čemuž ji zavazuje místní referendum z roku 2008. Starosta Radek Sijka řekl, že obec uplatňovala 17 připomínek, ale ani jedna nebyla brána v potaz: "Státní úředníci se tváří, jako by mělo jít o stavbu na zelené louce a tato obec tady vůbec nebyla. Za celé roky jsme u žádných důležitých rozhodnutí nebyli, nikdo nás nepřizval a nikdo s námi nic nekonzultoval. Když už jsme mohli do něčeho vstoupit, tak naše připomínky jako by neexistovaly."

Proti přehradě jsou také ekologové z Hnutí Duha, podle nichž takto významné vodní dílo není v této oblasti potřebné. Kromě toho si myslí, že má přinést zisk hlavně politikům napojeným na severomoravské stavební firmy. Koordinátor Hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupil uvedl, že ministerstvo zcela ignorovalo skutečnost, že v dokumentaci EIA chybí jakékoliv jiné varianty
řešení protipovodňových opatření a zkoumá se jen varianta, která počítá se stavbou přehrady. "Proces posuzování vlivu na životní prostředí má ale podle zákona být zpracován pro několik variant a z nich má vybrat tu, která životní prostředí poškodí nejméně. My jsme přesvědčeni, že šetrnější varianty řešení existují, jen se jimi ministerstvo ani projektant nezabývali," dodal. Územní rozhodnutí, které bude následovat, hnutí podle Dokoupila napadne u správního soudu. Starosta Sijka řekl, že obec se se stanoviskem Hnutí Duha plně ztotožňuje a za pomoci právní kanceláře udělá vše pro to, aby stavbě zabránila.

Povodí Odry si naopak myslí, že stavba zapotřebí je, zejména kvůli protipovodňové ochraně Krnovska. O heřminovské přehradě se začalo uvažovat už ve 20. letech 20. století. Znovu se o ní začalo mluvit po povodních v roce 1997, kdy se Krnovem prohnala pětisetletá voda. Včerejší rozhodnutí ministerstva znamená, že Povodí Odry se může pustit do konkrétních projektových příprav. Technický ředitel Povodí Odry Petr Březina řekl, že nádrž by se mohla začít stavět v roce 2016 nebo 2017. "Teď budeme usilovat o dosažení územního rozhodnutí a následně stavebního povolení," řekl Březina.  

Kromě přehrady stavba počítá i s úpravou toku řeky Opavy až do Krnova. "Tam se snažíme o přírodě blízké řešení, a to je financovatelné i z operačního programu Životní prostředí," řekl Březina. Už v závěru příštího roku by podle něj Povodí Odry mohlo začít s revitalizací Opavy v úsecích mezi Zátorem a Branticemi a Branticemi a krnovskou částí Kostelec. Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun.

Reportáž Pavly Daňkové

• Reportáž Pavly Daňkové

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku