Mezi Aší a německým městem Selb začala sloužit obnovená železniční trať. Cestující po ní začnou vlaky vozit od změny jízdního řádu v neděli 13. prosince. Trať sice byla po roce 1945 pro osobní dopravu uzavřena, na začátku padesátých let po ní ale na Západ komunistickým úřadům ujel takzvaný vlak svobody.
Trať z Aše do Německa, po které na Západ ujel Vlak svobody, je obnovena
Události: Obnova trati z Aše do Selbu, kudy ujel na Západ Vlak svobody (zdroj: ČT24)
„Očekáváme, že to bude přínos pro cestovní ruch, protože zatím trať končila v Hranicích. Spojnice mezi Chebem a Hofem, na které jsou Františkovy Lázně nebo Rehau na německé straně, bude zajímavá. Významné to bude i z pohledu morálního. Je to taková poslední železná opona na našich hranicích,“ uvedl starosta Aše Dalibor Blažek (HNHRM).
Podle něj zřejmě nějaký čas potrvá, než si na novou možnost spojení do Německa lidé zvyknou. Hodně bude podle něj záležet na cenové taktice Českých drah, jakou stanoví cenu.
Trať Aš - Selb
Z Aše jezdí lidé do Německa za prací, za nákupy i za kulturou. Podle Blažka je to kvůli tomu, že mnohé zboží je v Německu levnější, i proto, že minimální německá mzda 8,5 eura (asi 300 Kč) láká zaměstnance z Čech pracovat za hranicemi.
Patnáctiletá studentka se v roce 1951 z Německa vrátila domů, skoro 40 lidí tam ale zůstalo
Milena Šnáblová seděla 11. září 1951 ve vlaku a vracela se ze školy. Tehdy patnáctiletá studentka netušila, že se stala součástí plánu trojice mužů, kteří se rozhodli emigrovat a projet přes přísně střežené hranice na západ.
Na nádraží v Hazlově vlak naposledy zastavil podle jízdního řádu. Pak se rozjel vysokou rychlostí směrem do Německa. Za Aší souprava prorazila závoru a pokračovala v cestě - zastavila až v německé obci Wildenau. Milena Šnábalová teď vzpomíná, že si tehdy původně myslela, že vlaku selhaly brzdy.
Za hranicemi se o uprchlíky postarali američtí vojáci. Víc než 35 cestujících přijalo nabídku na politický azyl. Milena Šnáblová se ale vrátila do Čech - říká, že byla jedináček a že rodiče by z její případné emigrace byli asi zoufalí.
Historik krajského muzea v Sokolově Jiří Beran připomněl, že ihned po incidentu se na koleje montovaly trojité betonové uzávěry. Ty měly zabránit jakkoliv těžkému vlaku, aby se do Německa stejnou cestou dostal.
- Vlak svobody je lidové označení vlaku Československých státních drah č. 3717 z Chebu do Aše, který 11. září 1951 namísto zastavení rychle projel Aší do německého města Selb.
- Jedná se o jeden z nejznámějších masových útěků na Západ, ovšem většina ze 110 cestujících se za hranice dostala naprosto nečekaně. 77 z nich se poté vrátilo do Československa (většinou se jednalo o studenty gymnázia v Chebu a pacienty z Františkových Lázní).
- Úspěšná akce několika odpůrců režimu vyvolala celosvětový ohlas a vedla komunistické úřady k zahájení budování neprostupné železné opony. Došlo také k vytrhání kolejí na mnoha nevyužívaných hraničních přechodech, aby se zabránilo podobnému incidentu.
- Zdroj: Wikipedie
Na obnovené trati teď bude jezdit devět párů vlaků denně
Trať do Selbu bude, stejně jako většinu regionálních spojů, dotovat v rámci základní dopravní obslužnosti Karlovarský kraj. Podle náměstka hejtmana Jakuba Pánika (ČSSD) bude provozní dotace na tuto trať zhruba dva miliony korun ročně. Do budoucna bude záležet na zájmu lidí.
Z Aše do Selbu začne jezdit od neděle devět párů vlaků denně. Protože v Aši pojedou vlaky jen do zastávky Aš, do zastávky Aš město bude cestující vozit zvláštní spoj.
Sedmikilometrový úsek, který bylo potřeba obnovit, vede z větší části na německém území. Na české straně bylo potřeba vynaložit na obnovu trati asi 75 milionů korun, na německé zhruba 375 milionů korun. Musely se totiž postavit nové mosty, které dříve ustoupily stavbě obchvatu.
Obnova spojení Aš - Selb
Trať se přes 20 let vůbec nepoužívala, byla zarostlá stromy a na českém území chyběly části kolejí. Bylo tak potřeba celou trať vyčistit, někde vyměnit koleje i pražce a dotáhnout šrouby.
Po roce 1989 město Aš usilovalo o obnovení provozu a hledaly se peníze. Obyvatelé Selbu byli dlouho proti. Vadilo jim, že vlaky budou stavět jen v okrajové čtvrti. Nakonec rozhodlo městské referendum, ve kterém dvě třetiny obyvatel Selbu souhlasily, že se město bude podílet na financování obnovy tratě.