Karviná udělila posmrtně čestné občanství telegrafistovi RAF

Plukovník Josef Ščerba, který byl za války telegrafistou československé bombardovací perutě RAF ve Velké Británii, po sestřelení jejich letadla málem zahynul v Severním moři a pak trpěl v německém zajetí, dostal patnáct let po smrti čestné občanství města Karviná. Poté, co ho komunisté po únoru 1948 vyhodili z armády, část života prožil právě v tomto městě.

Plukovník Josef Ščerba
Zdroj: Magistrát Karviné

Udělení čestného občanství pro Josefa Ščerbu navrhli karvinští dobrovolní hasiči, se kterými v důchodu spolupracoval a podílel se na rozvoji dobrovolných požárních sborů „Zasloužil se nejen o naši svobodu, ale také o rozvoj města Karviné, hlavně o spolkovou činnost. Odvedl obrovský kus práce,“ uvedl primátor Tomáš Hanzel z ČSSD.

Dekret převzala Ščerbova dcera

Od pádu komunismu je Ščerba druhým nositelem čestného občanství Karviné. Před dvěma roky ho dostal tenista Radek Štěpánek. Dekret převzala Ščerbova dcera a vnučky. „O válce vyprávěl, ale nerad. Nepochybně měl i hezké vzpomínky, ale k německému zajetí, ve kterém byl od roku 1942 do roku 1944, se mu vracet nechtělo,“ řekla jeho dcera Marta Chromá.

Video Události v regionech (Ostrava)
video

Reportáž: Čestné občanství Karviné pro nebeského jezdce Josefa Ščerbu

Josef Ščerba se narodil roku 1917 v Orlové, kde také absolvoval reálné gymnázium. Pak se přihlásil na vojenské letecké učiliště v Prostějově a už před válkou byl leteckým pozorovatelem 1. leteckého pluku Tomáše Garrigua Masaryka. Po německé okupaci v roce 1939 utekl přes Polsko do Francie. „Okupace byla velmi bolestná. Odešel, protože chtěl bojovat za osvobození,“ uvedl člen Czech Spirfire Clubu Josef Vochyán.

Po kapitulaci Francie musel znovu utíkat. Tentokrát do Velké Británie. Tam se vyškolil na palubního radiotelegrafistu a s československou 311. bombardovací perutí absolvoval pětatřicet náletů na Německo.

Přežil šest dnů v gumovém člunu v Severním moři

Osudným se mu málem stal nálet na přístav Wilhelmshaven 28. prosince 1941. Německé dělostřelectvo zasáhlo levý motor jejich letadla a museli nouzově přistát na rozbouřeném Severním moři. Šest dnů strávili v gumovém člunu, pili mořskou vodu. Z šesti mužů tři zemřeli. Zachránil se jen on, první pilot Alois Šiška a střelec Pavel Svoboda.

Když dopluli do okupovaného Holandska, zajali je Němci. Alois Šiška sepsal roku 1966 své válečné vzpomínky v knize KX-B neodpovídá. Na motivy jeho příběhu pak natočil Jindřich Polák film Nebeští jezdci. V místě jejich záchrany u města Petten je od roku 2013 památník.

Komunisté ho propustili z armády

Ze zajetí se Ščerba dostal až v září 1944. Konce války se dočkal v Británii. Po osvobození se vrátil do Prahy a působil jako důstojník z povolání, učil piloty na vojenské akademii. Roku 1949 ho komunisté propustili a musel se živit jako dělník. Vystřídal řadu zaměstnání.

Na Karvinsko se vrátil v roce 1950, kde později pracoval mimo jiné i na národním výboru. Žil tam do poloviny osmdesátých let, kdy se přestěhoval do Kutné Hory a pak do Prahy. Po pádu komunismu byl rehabilitován a povýšen na plukovníka.

Byl trojnásobným držitelem Československého válečného kříže, Československé medaile za chrabrost před nepřítelem, nositelem britského vyznamenání The 1939–1945 Star, Československé vojenské medaile Za zásluhy I. stupně a dalších ocenění. Zemřel v roce 2000.