Vlčnov – Na tradičním krojovém plese ve Vlčnově na Uherskohradišťsku byl v sobotu představen nový vlčnovský král a jeho družina. Letos padla volba na školáka Martina Matušíka. Jeho krojovaný doprovod tvořilo šestnáct děvčat a deset mladíků narozených v roce 1994. Květnová Jízda králů se letos ve Vlčnově pojede poprvé pod prestižní značkou UNESCO. Na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva se tento fenomén dostal koncem loňského roku.
Vlčnov představil na krojovém plese svého letošního krále
Pro mladého krále si přišli vlčnovští chlapci před plesem přímo do jeho domu, odkud ho družina doprovodila až do sálu. Život malého školáka zatím nová funkce nijak výrazně nezměnila, více úkolů mu přibyde těsně před samotnou jízdou. „Je to ale dobrý pocit, být král. Mám víc povinností, musím si třeba pravidelně uklízet pokoj. Na koni ale už jezdit umím,“ pochlubil se letošní král Martin Matušík. Kvůli plesu už například trénoval několik dní se svou maminkou tancování.
GALERIE
Král byl představen na tradičním krojovém plese
Krále si mezi sebou zvolili vlčnovští chlapci narození v roce 1994, kteří jej budou doprovázet v květnu. Tito mladíci by podle vlčnovských tradic byli tento rok odvedeni na vojnu. Sami pořadatelé přiznávají, že najít vhodného krále, jemuž je většinou mezi 10 až 12 lety, je čím dál těžší. „Zvažuje se přitom, zda má k těmto tradicím chlapec či rodina nějaký vztah a zda je ochotna se toho účastnit. I pro tu rodinu je to náročné, finančně i časově,“ řekla za pořadatele ředitelka Klubu sportu a kultury Olga Floriánová.
Letošní královská rodina se na náročný úkol těší, oba rodiče malého krále mají k folkloru velmi blízko. „Pro rodinu je to hrozně moc příprav, zátěž a obrovské množství času, ale na druhé straně je to čest mít doma krále. Mladý už se moc těší,“ uvedl otec Jiří Matušík.
Reportáž Luboše Dostála (zdroj: ČT24)
Jízda králů – folklorní poklad
Jízda králů je tuzemským kulturním fenoménem. Pravidelně se koná už jen ve čtyřech obcích, kam za touto pestrou podívanou přijíždí davy návštěvníků. Ministerstvo kultury už předloni zapsalo Jízdu králů do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Největší úspěch ale přišel loni na podzim, kdy byla tradice zapsána mezi poklady světového kulturního dědictví. Slovácká lidová kultura tak má na seznamu UNESCO už svého druhého zástupce. Od roku 2005 na něm figuruje lidový tanec mladíků odvedených na vojnu zvaný verbuňk. Z tradic udržovaných v Česku jsou mezi světové dědictví zařazeny i masopustní průvody s maskami obvyklé na Hlinecku nebo také sokolnictví.
Jízda králů
Tradice se dodnes udržela v Hluku, Kunovicích, Vlčnově a Skoronicích. Hlavní roli v ní hraje chlapec navlečený v dívčím kroji s růží v ústech. Iniciační obřad tohoto charakteru již jinde v Česku a zřejmě ani v Evropě neexistuje. Vznik jízdy králů kladou někteří etnografové do předkřesťanského období, kdy o pozici lidového krále usilovali honáci dobytka. Králem se stal nejlepší z nich. Alternativní vysvětlení vzniku spadá do podstatně mladšího období, kdy uherský král Matyáš Korvín prchal po prohrané bitvě před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.