Těžba kvůli kůrovci na Šumavě klesá, naopak ale roste kvůli polomům

Šumavský národní park letos opět meziročně snížil těžbu dřeva napadeného kůrovcem. Tento škůdce tam totiž - na rozdíl například od Moravy - vážné problémy nezpůsobil. Na Šumavě ale naopak oproti loňsku výrazně stoupla těžba vynucená polomy a větrnými kalamitami.

Video Události
video

Události: Těžba dřeva kvůli kůrovci na Šumavě klesá

Do konce října v zásahových zónách Národního parku Šumava vytěžili 16 920 metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem. Loni to bylo za celý rok 22 900 krychlových metrů dřeva, o polovinu méně než v roce 2013.

I když se kvůli suchému horkému počasí zejména v moravských lesích letos kůrovec přemnožil, na Šumavě zatím vážné potíže nezpůsobil. Mohl by se více množit příští rok, bude to ale záležet na vývoji počasí, uvedl ředitel parku Pavel Hubený.

Do konce října v zásahových zónách vytěžil 16 920 metrů krychlových napadeného dřeva. Loni to bylo za celý rok 22 900 krychlových metrů dřeva, o polovinu méně než v roce 2013. 

Nově kůrovec napadl stromy u Českých Žlebů

„Nejvíce napadených stromů se zpracovalo tradičně v okolí bezzásahových území v oblasti Srní a Modravy, nově se větší množství kůrovcem napadených stromů objevilo v oblasti Českých Žlebů,“ řekl náměstek pro lesní ekosystémy Jan Kozel.

Pokud bude příští rok teplé jaro a sucho, očekává větší množství napadených stromů, naopak vlhká zima a hlavně deštivý květen a červen by situaci s kůrovcem zlepšily.

Nejvíc kůrovcového dřeva pokáceli na Šumavě v roce 2010

Po vrcholu v roce 2010, kdy park pokácel 350 tisíc krychlových metrů dřeva, na Šumavě množství kůrovce každoročně klesá. Letošní těžba je pátá nejnižší od vzniku parku.

Kolik stromů napadl škůdce v bezzásahových zónách, Kozel zatím neví, bude se to teprve vyhodnocovat na základě poznatků lesníků i podle leteckého snímkování. V posledních sedmi letech ale podle něj platilo, že objem napadených stromů v bezzásahovém území byl zhruba stejný jako objem kůrovcové těžby v zásahových lesích.

Zájemců o práci při likvidaci kůrovce je málo

Boj s kůrovcem ale komplikuje nedostatek dřevorubců. Jak uvedl náměstek ředitele parku Jan Kozel, do dvaceti procent zakázek, které vyhlašovali, nepřišla žádná nabídka.

„Prioritou je pro nás kůrovce z lesa odvézt. Pokud nejsou lidi, nemá to kdo zpracovat,“ konstatoval mluvčí národního parku Jan Dvořák.

Polomů bylo naopak víc - s kůrovcem je tak možné účinněji bojovat

Důvod, proč se kůrovec na Šumavě nepřemnožil tolik jako v jiných částech ČR, je podle Kozla v tom, že v horských oblastech sice bylo sucho, ale ne tak velké. „Navíc naši lesníci jsou vycvičení, někteří poznají napadený strom ihned po nalétnutí brouka,“ řekl Kozel. V likvidaci pomohlo i více polomů, které kůrovce lákají a lesníci je pak i se škůdcem odklidí.

Zatímco těžba kůrovcového dřeva letos klesla, oproti loňsku v parku výrazně stoupla těžba vynucená polomy a větrnými kalamitami. Loni park vytěžil ve větrných polomech necelých 6200 metrů krychlových dřeva, letos to bylo přes 50 tisíc metrů krychlových. Podílela se na tom ledovka, pod níž se lámaly stromy, v dubnu orkán Nyklas a několik letních bouřek s polomy.

Celkem park letos v zásahových oblastech vytěžil téměř 130 tisíc metrů krychlových dřeva, to je nejvíc za poslední čtyři roky.

Lesy ČR se potýkají s kůrovcem hlavně na Moravě

Státní Lesy ČR v říjnu uvedly, že kůrovec se letos rozmnožil v jedné až dvou generacích navíc. S jeho přemnožením se potýkají lesníci zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, vývoj kůrovců se ale zrychlil v celé zemi.

Do konce září Lesy ČR asanovaly 623 tisíc metrů krychlových stromů napadených kůrovcem, loni ve stejném období to bylo 388 tisíc metrů krychlových. Ředitel plzeňského krajského ředitelství Lesů ČR Ivan Klik řekl, že v Plzeňském kraji sice letos bylo víc kůrovce, ne ale v takové míře jako v jiných regionech. Proti jiným rokům je podle něj nárůst asi o 20 procent.

V lesích přilehlých na Klatovsku k šumavskému parku, což je asi 20 tisíc hektarů, Lesy ČR do konce října zpracovaly 12 tisíc metrů krychlových kůrovcového dřeva. „To není žádný extrémní stav, oproti jiným částem republiky to není nijak tragické,“ řekl Klik.

Do konce roku podnik na Šumavě vytěží ještě 2 tisíce metrů krychlových kůrovcového dřeva. V celém Plzeňském kraji Lesy ČR letos zpracovaly 40 tisíc metrů krychlových kůrovcového dřeva, tedy asi pět procent celkové roční těžby v kraji, dodal Klik.

Prořezávky mladých smrkových lesů

Správci šumavského parku se v posledních letech snaží prořezávkami mladých smrkových monokultur ve věku kolem 40 let zvýšit odolnost a stabilitu lesů a podpořit v nich rozvoj biodiverzity. Letos tak park prokácel v hustě osázených smrkových lesích zhruba 28 600 metrů krychlových smrkového dřeva, loni to bylo za celý rok ve výchovné těžbě 30 200 metrů krychlových dřeva, řekl náměstek ředitele parku pro lesní ekosystémy Jan Kozel.

Prořezáním hustých stromů se les prosvětlí, zůstanou v něm jen vybrané silné odolné smrky s velkými a hlubokými korunami, které jsou od sebe vzdálené i čtyři metry. Podle zkušeností lesníků z posledních let se do takto probraných lesů i přirozeně obnovují jedle a buky, většinou je ani není nutné uměle vysazovat.

Snížením hustoty se také mění mikroklima lesa a výrazně se zvyšuje množství rostlin i živočichů, kteří by se v rozsáhlých mladých smrkových porostech jen velmi těžko prosazovali.

Správci se snaží rozbít monokulturní smrkový les

I když smrky budou mít podle ředitele parku Pavla Hubeného v šumavských lesích převahu, správci parku se pokoušejí rozbít monokulturní les. Tím, jak postupně podrůstají semenáčky buků, jedlí i smrků, vzniká v různých místech různě druhově i výškově strukturovaný les. „Nestejnorodé porosty by pak do budoucna měly být víc odolné proti větru i proti kůrovci,“ zdůraznil Kozel.

Například v lese nedaleko osady Keple na Klatovsku, na okraji národního parku, lesníci i s pomocí harvestorů probrali zhruba pětatřicetiletý smrkový les, kde ještě loni rostlo zhruba 2300 smrků na hektar. Konkurovaly si, rostly do výšky a nevytvářely husté koruny sahající hluboko po kmenu.

Po první probírce jich zůstalo kolem 1200 na hektar. Postupnou péčí, probírkami v průběhu dalších desetiletí a dorůstáním buků a jedlí se les dostane až na zhruba 500 silných stromů na hektar, tedy méně než čtvrtinu původního stavu.