Pratuři

Pratuři se přidali k divokým koním – budou udržovat krajinu v Milovicích

Milovický bývalý vojenský prostor spásají nejen divocí koně, ale nově i pratuři. Ty v úterý ráno přivezli do aklimatizační ohrady. Po měsíci je vypustí na čtyřicetihektarovou plochu, kde už se skoro rok pohybuje stádo patnácti divokých koní. Společně tak zvířata pomohou s údržbou pastviny, kde se vyskytují vzácné rostliny i motýli.

Kamion s pratury dorazil do Milovic v pět hodin ráno. Zvířata pak měla čas na zklidnění a do aklimatizační ohrady je vypustili po sedmé hodině. „Pořízení praturů stálo zhruba 350 tisíc korun,“ uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Dotaci na nákup poskytl Středočeský kraj.

Jeden býk a pět mladých jalovic budou v ohradě měsíc pod veterinární kontrolou. Pak je vypustí na hlavní, čtyřicetihektarovou pastvinu, kde se už teď pase 15 divokých koní. Oba druhy by společně měly spásat milovickou step. Koně se při pastvě zaměřují především na traviny, zatímco zpětně šlechtění pratuři budou spásat více náletové dřeviny tak, aby udrželi otevřený charakter krajiny.

Video Události v regionech (Praha)
video

Události v regionech: Pratuři v Milovicích

Cílem je vytvořit podmínky pro různorodý výskyt rostlin včetně vzácného hořce křížatého a nepřímo i pro vzácného motýla modráska Reberolova.

Pratur ovlivňoval tvář Evropy tisíce let

Zvířata přivezli z Holandska – měla by se podobat původnímu praturovi, který vyhynul před několika staletími. „Pratur byl předek veškerého domácího skotu. Bylo to zvíře, které velmi výrazně ovlivňovalo tvář evropské krajiny po tisíce let,“ řekl Dostál.

Jde o takzvaně zpětně šlechtěná zvířata, protože pratuři vyhynuli v 17. století, na českém území zřejmě už ve 12. až 13. století. V pravěku to byl u nás hojně rozšířený druh. Nálezy pratura v ČR pocházejí i ze středověku, například z Budče na Kladensku nebo pražského Vyšehradu.

Nizozemská organizace Taurus Foundation od roku 2008 pracuje na znovuvyšlechtění pratura z jemu podobných druhů domácího skotu.

Motivací programu je, že zvířata, která vyhubil člověk, krajině velmi citelně chybí. „Jejich přítomnost se musí nahrazovat velice drahým managementem – ať už pastvou domácích zvířat, nebo kosením. Našim cílem je zlevnit péči o krajinu a vrátit do ní ta zvířata, která ovlivňovala její vzhled,“ popsal Dostál.

Zpětně šlechtění pratuři v Milovicích budou prvním stádem ve střední a východní Evropě. Jde o býka a pět mladých jalovic. Nejstaršímu zvířeti jsou dva roky a měsíc, nejmladší kus je třináctiměsíční. Další zvířata ze stejného transportu ještě v úterý vypustí v Rumunsku, v dunajské deltě, kde vznikne jejich další stádo.

Divocí koně se v Milovicích osvědčili, na jaře se jim narodí hříbata

Časem by se stádo koní a turů v Milovicích mělo rozrůst na desítky kusů. První hříbata se narodí už příští rok. Koně podle ochranářů svou roli plní lépe, než očekávali. „Zvládli svou úlohu na podtrženou jedničku a doufáme, že pratuři se nenechají zahanbit a napodobí je,“ řekl Dostál.

Divoký kůň v Milovicích
Zdroj: ČTK/PR/Česká krajina/Dalibor Dostál
Autor: Česká krajina/Dalibor Dostál

Pratuři, kteří jsou nyní rok až dva staří, pohlavně dospívají okolo třetího roku. „Mláďata by měla být zhruba za dva roky,“ doplnil Dostál.

Divocí koně a pratuři se v přírodě vzájemně respektují, nemělo by mezi nimi docházet k žádným konfliktům. Na chování zvířat budou dohlížet vědci. „Už od zimy, kdy jsme přivezli divoké koně, tady probíhá etologický výzkum divokých koní a nyní přibydou další kolegové, kteří budou provádět výzkum jednak vztahů uvnitř stáda, v rámci praturů, ale budou také zkoumat vzájemné vztahy mezi pratury a divokými koňmi,“ popsal Dostál.

Zvířata na pastvině nejsou přikrmována, podle Dostála k tomu dojde pouze v případě, že by byla plocha dlouhodobě pokrytá vrstvou sněhu. Také zásobování vodou je zajištěno přímo z vrtu na pastvině, voda je z něj čerpána pomocí čerpadla poháněného větrem.

Prvního pratura v novodobé historii vyšlechtili ve 20. letech 20. století

První pokus o znovuvyšlechtění pratura uskutečnili ve 20. a 30. letech 20. století bratři Heckové v Německu. Vytvořili takzvaný Heckův skot, který je dodnes chován v některých zoologických zahradách. Zvířata však neodpovídají původním praturům svojí celkovou konstitucí, zbarvením a velikostí, ani tvarem a velikostí rohů.

Proto nizozemská Taurus Foundation začala se zpětným šlechtěním praturů znovu s využitím nejmodernějších genetických analýz. V Evropě existují ještě další dva projekty zpětného šlechtění pratura.

Dosud se zpětně šlechtění pratuři objevili kromě Holandska pouze v lokalitách v jižní Evropě: ve Faia Brava v Portugalsku, v Campanarios ve Španělsku a v chorvatském pohoří Velebit.