V českokrumlovských klášterech se ještě pracuje, přesto do nich lze nahlédnout

O víkendu se návštěvníkům výjimečně otevřou Českokrumlovské kláštery, které byly 12 let kvůli havarijnímu stavu v programu architektonické záchrany. Místní doufají, že se v budoucnu památka stane podobným lákadlem jako letos opravený Kuks. Krumlov teď bude centrem oslav Dnů evropského dědictví.

Před tím, než se tam nastěhovali dělníci, býval klášter klaristek vybydlené místo s pokoji po nájemnících, nebo dlaždicemi na zdech. Po roční práci se postupně odrývá původní stavba ze 14. století. Během oprav kláštera restaurátoři odkryli i několik pokladů, například malované stromy ze 14. století. „Byly pod třemi vrstvami podlah a pod dvěma vrstvami stropů,“  doplnila stavební manažerka Kateřina Slavíková.

Teď už nové lustry osvětlují novou výmalbu, na svém místě jsou i oltáře. Hotovo ale ještě není. „Loni jsme začali, v září stavba skončí. Dělníci tu dokončují poslední práce. Obrovský areál v minulých měsících opravovalo i 160 lidí najednou. Rekonstrukce spěchala, aby město stihlo vyčerpat dotaci,“ vysvětlil tajemník Českého Krumlova Radim Rouče.
Kláštery se otevřou v listopadu, o víkendu budou mít návštěvníci jedinečnou příležitost nahlédnout do míst, která už dělníci opustili.

V českokrumlovských klášterech se ještě pracuje, přesto do nich lze nahlédnout (zdroj: ČT24)

Po výstavbě kostela sv. Víta v Českém Krumlově byl jako součást nově vznikající latránské městské čtvrti - Nové Město založen také nový klášterní areál. Výběr řádu minoritů a klarisek nebyl jistě náhodný. Ženský řád dosud Rožmberkům chyběl, jistě byla lákavá také volba analogie proslulého Anežského kláštera na Starém Městě v Praze. U žebravých řádů byl též reálný předpoklad, že se mohou snáze ujmout duchovního vedení nově příchozích méně majetných obyvatel města. O samotnou výstavbu klášterního areálu se zasloužili až synové a manželka Petra I. po polovině 14. století. Po usazení obou konventů byla 24. dubna 1362 vydána zakládací listina obou klášterů.

V dalších staletích až do zrušení v roce 1782 tvořily oba řády důležitou součást krumlovského duchovního a kulturního života. V klášterech se nacházela výtvarná díla výjimečných uměleckých kvalit jako například velký počet rukopisů a dřevěných plastik, z nichž nejvýznamnější je Krumlovská madona, uložena dnes v Uměleckoprůmyslovém muzeu ve Vídni.

Klarisky získaly formou nadání na rozdíl od minoritů poměrně rozsáhlé jmění několika vesnic a součástí jejich areálu byl také již od středověku hospodářský dvůr. Střídala se období rozkvětu i úpadku. Nejpočetnější byly oba konventy na počátku 18. století.