V areálu věznice Poštorná u Břeclavi skončila v poledne výstavba stanového záchytného zařízení. Poslouží v případě zvyšování počtu zadržených uprchlíků na českém území. Objekt by se využíval jako zařízení cizinecké policie. S jejím vedením už jednal starosta Břeclavi Pavel Dominik (Pro Region), který záležitost projednal i se zástupci Jihomoravského kraje.
Poštorná je připravená na uprchlíky - hasiči dokončili stanový tábor
Události ČT: V Poštorné u Břeclavi připravili pro migranty stanový tábor (zdroj: ČT24)
- Od půlky června, kdy stát začal příliv migrantů přísněji kontrolovat, zajistila cizinecká policie dohromady 2 425 cizinců, kteří do Česka vstoupili nelegálně.
- Na základě dohod jich Česko vrátilo 348 do sousedních států.
- V detenčních centrech umístily úřady 1700 lidí. Skoro 700 už jich propustily. Některé do zemí, kde poprvé požádali o azyl, některé pak s výjezdním příkazem, aby republiku opustili.
Do výstavby se od úterního podvečera zapojilo zhruba 90 hasičů. Přes noc stihli postavit dvacet tři stanů, které dostali z logistické základny v Olomouci. Celkem jich je 25 a měly by pojmout 300 lidí. Stany jsou vybaveny lehátky, toaletami, lavičkami a osvětlením. Po dokončení předali hasiči po poledni městečko Správě uprchlických zařízení ministerstva vnitra.
Celý areál bývalé věznice je už nyní pod dohledem policie. Před chvílí také dorazila specializovaná firma, která má zabezpečit plot, který je okolo celého areálu, jelikož nebyl prostor dlouho využívaný, tak bude třeba některé části plotu vyměnit, aby se lidé nemohli dostat jak do areálu, tak ven.
Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD) upozornil na dnešním brífinku města Břeclavi, že od dokončení výstavby je celý areál pod dohledem a vše probíhá v režimu státu - cizinecké policie, ministerstva vnitra a Správy uprchlický zařízení. „Požádali jsme o navýšení počtu policistů ve městě a zajištění bezpečnosti občanů po celou dobu fungování stanového tábora,“ řekl Hašek. Zajištění vyšší ostrahy žádají i představitelé Břeclavi.
Podle hejtmana vytipovali zástupci ministerstva a policie na území jižní Moravy celkem deset míst, kde by se záchytné zařízení mohlo nacházet. Poštornou si vybrali ze dvou důvodů. „Zaprvé už v minulosti to bylo detenční zařízení čili je to režimový areál ve vlastnictví státu a za druhé se nachází ve směru migrační vlny,“ vysvětlil hejtman.
Doplnil, že možnosti hejtmanů, či starostů zamezit stavbě takových táborů jsou značně omezené, a to v případech, že vznikají ve státních zařízeních. Například v někdejších kasárnách, policejních, či vojenských ubytovnách.
Starosta Břeclavi: O víkendu nás informovali o záměru, bylo to relativně narychlo (zdroj: ČT24)
Zařízení se otevře jen při zvýšené migraci
Hašek dodal, že kapacita zařízení se bude odvíjet podle toho, jak budou naplněny ostatní zařízení pro uprchlíky. „Kapacita v Poštorné by měla být prozatím zálohou v případě zvýšené migrační vlny,“ dodal.
Interview ČT24 s Michalem Haškem (zdroj: ČT24)
Pokud by došlo k opětovnému otevření areálu, podle starosty by sloužil k nezbytně nutnému pobytu běženců, než je vyslechne cizinecká policie a než bude ověřena jejich totožnost. Poštorná by se tak nestala azylovým zařízením, které je například v Zastávce u Brna.
Místním se postavení tábora nelíbí
Mnozí z občanů Břeclavi jsou z možného znovuotevření areálu a stanového městečka znepokojeni. „Je to informace nemilá (vybudování tábora), ale je to lepší, než aby se tito lidé pohybovali volně po Břeclavi a přispívali k rušení veřejného pořádku,“ uvedl starosta Břeclavi Dominik. Situaci vnímá jako složitou, ale ne tragickou, i když se podle něj radním nelíbí.
Město už dnes podalo trestní oznámení na člověka, který v internetové diskusi tvrdil, že v táboře jsou čtyři tisíce běženců a další tábor buduje stát v areálu bývalé skládky v městské části Charvatská Nová Ves. „Tábor je prázdný, na skládce se nic nebuduje, jde o šíření poplašné zprávy,“ řekl starosta. Uvedl také, že velitele břeclavské městské policie vyzval, aby evidoval všechny náklady spojené s bezpečnostními opatřeními souvisejícími s běženci v Břeclavi. Město bude následně žádat po vládě jejich proplacení.
V Poštorné už běženci pobývali
„Objekt bude policií pečlivě střežen, aby nedocházelo k žádnému kontaktu uprchlíků s občany. Vzniklá situace nás nijak netěší, ale chápeme, že ji ministerstvo vnitra musí nějak řešit,“ dodal starosta. Dosud byli po zadržení uprchlíci umísťováni do objektu bývalé břeclavské základní školy v Tyršově ulici.
Areál věznice Poštorná u Břeclavi
Do areálu v Poštorné už v minulosti policie umísťovala běžence zadržené na nedalekých hranicích se Slovenskem a Rakouskem. Pak jejich příliv do Česka na několik let opadl, zařízení bylo uzavřeno a předáno vězeňské službě. Bylo přebudováno na věznici s kapacitou přibližně 200 míst a od listopadu mělo zahájit provoz jako detašované pracoviště břeclavské věznice.
V Břeclavi zadrželi přes 200 uprchlíků
Jižní Morava je vstupní branou do Česka pro běžence mířící do západní Evropy. Velká část uprchlíků se přesunuje vlaky, a Břeclav se tak jako důležitý železniční uzel potýká s jejich přibývajícím počtem. Na tamějším nádraží bylo v noci zadrženo přes dvě stě běženců včetně šedesáti jedna dětí. Část z nich dorazila do Česka z Vídně, ostatní přijeli vlakem z Maďarska.
Cizinecká policie s ministerstvem vnitra proto nyní vyhledávají objekty v Česku, do nichž by kvůli sílící vlně běženců mohly uprchlíky umístit.
Události: Policie zadržela v Břeclavi 214 uprchlíků (zdroj: ČT24)
Zastávka u Brna: Detence uprostřed obce
Obec Zastávka u Brna má zkušenosti s uprchlíky už od roku 1990, kdy tam vznikl první uprchlický tábor. Tehdy šlo ale o pobytové středisko, kde byli skuteční žadatelé o azyl. Teď je v Zastávce záchytné zařízení pro cizince, tedy pro ilegální běžence, které policie odhalí třeba ve vlacích.
Starosta Petr Pospíšil (ČSSD) v Událostech komentářích konstatoval, že specifikem Zastávky je umístění tohoto zařízení pro cizince přímo uprostřed bytové zástavby, nedaleko centra. Podle něj byli přitom dřív lidé z obce zvyklí těm, kteří o to měli zájem, pomáhat. Teď je ale situace naprosto odlišná. „Většina klientů, kteří jsou umístěni v přijímacím středisku v Zastávce, nemá zájem v Česku zůstat a nemají zájem respektovat ani základní pravidla," uvedl starosta.
Podle jeho zkušeností přitom cizince do české společnosti integrovat jde. Základním předpokladem ale je, že takový člověk musí mít zájem. „Jestli chce být začleněn, musí respektovat povinnosti, které jsou stanoveny nejen zákony, ale i kulturou v naší společnosti," uzavřel Pospíšil.
Řešením by bylo jednotné povolení k pobytu pro celou Evropskou unii
Ředitel nevládní, neziskové Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek, který byl hostem pořadu Hyde Park, si myslí, že český sytém péče o běžence vůbec není nastaven na současnou vlnu tranzitní migrace. Odpovídá mnohem nižším počtům uprchlíků z předchozích let.
„Bohužel jsme to vzali za špatný konec, kdy se ministerstvo vnitra rozhodlo bránit lidem, kteří mají příbuzné na západě a chtějí se za nimi dostat, aby se jim to podařilo,“ uvedl. Problémem jsou pak přeplněněná zařízení pro cizince a uprchlíky. „Co jsme viděli minulý týden v neděli a v pondělí v detenčním zařízení Bělá-Jezová, byla naprostá katastrofa. Běhaly tam bosé děti, všichni si stěžovali na jídlo. Je tam jeden lékař, který má na starost snad 600 lidí," popsal svou zkušenost Rozumek.
Vlna zájmu o uprchlíky je přitom podle něj v České republice naprosto neopodstatněná. „Od doby, co jsme vstoupili do Evropské unie, nás uprchlíci obcházejí obloukem,“ uvedl. Současný proud běženců podle něj prochází Českou republikou do zemí, kde už mají svoje příbuzné. Nejčastěji do Německa, Švédska, Nizozemska a Francie. V ČR zůstanou pouze v případě, že mají příbuzné u nás, a nebo že tady mají vazbu z minulosti, například že v Československu v 80. letech studovali.
To, jestli je nějaká země pro běžence atraktivní, podle Rozumka ovlivňuje řada faktorů. Roli hraje například, jestli je tam komunita lidí z jejich původní země, ale taky obtížnost jazyka a možnost výdělku v případě zaměstnání. „A to vše v kombinaci vytváří z ČR neatraktivní zemi,“ uzavřel Martin Rozumek.
Řešením, které by podle něj současnou situaci s uprchlíky pomohlo alespoň částečně řešit, by bylo jednotné povolení k pobytu platné pro celou Evropskou unii. Běženci by se pak nemuseli potajmu snažit dostat z jedné země EU do druhé, ale svobodně by se rozhodli například podle toho, kde mají příbuzné, nebo kde budou mít nejlepší možnosti se integrovat do společnosti.
GALERIE
Uprchlíci