Bude brněnské výstaviště Brna? Jednání jsou v plném proudu

Brno/Düsseldorf – Během září by měla být jasná cena za odkup německého podílu ve Veletrzích Brno. Vyplynulo to ze středečního jednání mezi vedením Brna a firmou Messe Düsseldorf. Ta je majoritním akcionářem brněnských veletrhů. Svých 61 procent akcií ale plánuje prodat. A zájem projevilo právě město, jehož současné vedení má výstaviště jako jednu z priorit i v koaliční smlouvě.

Téměř dvě stě tisíc metrů čtverečních v centru Brna, nad kterými visí otazník. Brněnské výstaviště zřejmě už brzy změní majitele. Majoritní akcionář Messe Düsseldorf před třemi lety oznámil, že chce svůj podíl prodat. Nyní se jedná o tom, jak moc bude do budoucnosti areálu mluvit město Brno.

Vedení města má na zachování veletrhů eminentní zájem. Dokonce jde o jednu z priorit současné koalice. Navíc má Brno na akcie předkupní právo. Rozhodnout se ale musí do konce letošního roku.

„Nepřipustíme ztrátu kontroly nad areálem BVV z důvodu strategického umístění ve městě. Projednáme dlouhodobou strategii s německým partnerem a budeme usilovat o širší otevření a využití areálu pro každodenní život obyvatel.“

Dohoda o koaliční spolupráci v období 2014–2018

Ve hře je hned několik scénářů. K získání většinového podílu stačí městu koupit od Messe Düsseldorf 17 procent akcií. Pokud by ale Brno koupilo celý podíl německé firmy, stalo by se rázem držitelem 95 procent akcií. Zároveň by muselo sáhnout mnohem hlouběji do kapsy – celkový podíl Messe Düsseldorf totiž činí 61 procent. 

„Chtěli bychom převzít celý balík akcií, abychom měli nad areálem zásadní kontrolu a mohli do budoucna strategicky rozhodovat, co se v něm bude odehrávat,“ ujistil primátor Brna Petr Vokřál (ANO).

Záměr koupit německý podíl Veletrhů schválilo v říjnu 2012 už předchozí brněnské zastupitelstvo. Loni vznikla i analýza, která stanovila hodnotu majetkového podílu společnosti Messe Düsseldorf. Výslednou cenu a tím i zátěž pro brněnský rozpočet, ale zatím nikdo nechce komentovat.

„Posudek je podkladem pro vyjednávání, takže by nebylo vhodné, abych čísla touto formou zveřejňoval,“ uvedl primátor s tím, že definitivně by měla být cena jasná během září. „Na dnešním jednání jsme hlavně ladili harmonogram, jak by mělo dojít k převzetí,“ dodal Vokřál.

Touha po dohodě by měla být podle analytiků na obou stranách. „Pokud by prodávající jednal z pozice síly, riskuje znehodnocení vlastní investice, protože město může ovlivnit hodnotu investice svým chováním,“ upozornil hlavní analytik a stratég DRFG Ondřej Záruba.

Video Události
video

Události ČT: Město chce získat zbylé 2/3 podílu Veletrhů Brno

Méně veletrhům, více lidem

Proslulé veletrhy chce město zachovat, zároveň ale tvrdí, že tolik prostoru jako před lety dnes potřeba není. Prázdné plochy plánuje v případě odkupu většinového podílu využít pro nové projekty. „Šlo by o záležitosti, které nabízí volnočasové aktivity pro Brňany, rodiny s dětmi a podobně,“ uvedl náměstek brněnského primátora Martin Ander (Strana zelených).

Veletrhy jsou navíc důležitou součástí ekonomiky jihomoravské metropole, a to i přesto, že se jim nedaří tak jako v minulosti. Díky nim je nepřímo uváděno do oběhu téměř 8 miliard korun ročně a váže se na ně i zhruba 5700 pracovních míst.

Pro případný nákup za stovky milionů korun zřejmě zvedne ruku i opozice. S tím, aby nad výstavištěm získalo Brno bezpečnou kontrolu, jsou vyjma TOP 09 všechny strany v zastupitelstvu.

Brněnský veletrh architektury

Brněnské výstaviště se s výstavní plochou 190 tisíc metrů čtverečních řadí do třicítky největších výstavišť světa. Své brány poprvé otevřelo v roce 1928 u příležitosti oslav 10. výročí založení Československa. Veletržní srdce mladé republiky bylo úmyslně vybudováno mezi Prahou a Bratislavou.

Řada pavilonů patří k předním dílům funkcionalistické architektury. Obrazně se tak dá říct, že areál je sám o sobě výstavištěm architektonických skvostů. „Pavilon A byl ústřední stavbou celého výstaviště, podle ní je všechno uspořádané. Vidíme dvě aleje a podél nich ostatní pavilony,“ popsala architektka Lenka Štěpánková. Elegantní oblouky dodaly pavilonu potřebnou stabilitu, a tak je i po téměř devadesáti letech ve skvělé kondici.

Video Architektka Lenka Štěpánková o zajímavostech výstaviště
video

Architektka Lenka Štěpánková o zajímavostech výstaviště

Unikátní je i kruhový Pavilon Z vybudovaný na sklonku 50. let. „Ocelová konstrukce byla navrhovaná ještě bez použití počítačů. Nejprve byl postaven Pavilon Y, což je zmenšený model Zetka v měřítku 1 ku 25. Na něm se zkoušelo zatížení a měřily průhyby konstrukce. Podle něho se potom stavěl Pavilon Z,“ dodala Štěpánková.

K nejmodernějším objektům patří pavilon P otevřený v červnu 2009. S výstavní plochou 15 tisíc metrů čtverečních je největším pavilonem. Na délku měří 200 metrů a pojme až 12 tisíc návštěvníků.