Letci RAF: útěk, perzekuce i sláva

Nebezpečné odchody do zahraničí, poválečnou radost i komunistickou perzekuci zachycuje výstava v brněnském Dietrichsteinském paláci. Expozice mapuje osudy československých letců RAF od 30. let 20. století.

Před druhou světovou válkou někteří budoucí českoslovenští příslušníci RAF začínali svůj letecký výcvik, jiní byli na vrcholu slávy. Všichni ale byli populární jako třeba dnešní hokejisté. „Popularita letců v Anglii byla značná. Zvláště po vítězné bitvě o Británii v roce 1940,“ potvrdil vedoucí Historického oddělení Moravského zemského muzea Jan Břečka.

Na jejich základy tenkrát přicházeli nejen českoslovenští exiloví politici, ale i britští a představitelé dalších exilových vlád. „Populární ale byli i mezi obyčejnými lidmi. Dá se říci, že letci udělali za druhé světové války v Británii naší zemi velmi dobré jméno,“ pokračoval Břečka. Podle něj totiž byli jedni z prvních, kdo bojoval proti nacismu.

Video O československých letcích hovoří Jan Břečka
video

O československých letcích hovoří Jan Břečka

O československých letcích hovoří Jan Břečka

Odvrácená tvář popularity: Útěk, vězení i perzekuce

Jejich životy ale nebyly snadné. Ovlivnila je Mnichovská dohoda, která byla důvodem pro odchod z vlasti. „Ihned po příchodu německých okupantů se organizovaly převaděčské sítě nejen letců, ale i dobrovolníků, kteří se rozhodli za hranicemi bojovat proti nacismu,“ vysvětlil Břečka. Převody organizovala velká odbojová organizace Obrana národa. „První směr těch uprchlíků byl do Polska. Tam bohužel vypukla válka, Němci napadli Polsko, které bylo po několika týdnech poraženo. Tak tím směrem už utíkat nemohli,“ řekl vedoucí Historického oddělení.

Další uprchlická vlna pak mířila takzvanou jižní cestou přes Maďarsko, Jugoslávii, Sýrii, Bejrút a pak po moři do Francie. Někteří běženci byli zatčeni v Maďarsku a pak vězněni v pověstné věznici Toloncház nebo Citadele. I pokud nebyli chyceni, tak odchod z Československa byl nebezpečný, často totiž znamenal i perzekuci příbuzných letců.

Po vypuknutí války následovaly boje v Polsku, Francii i ve Velké Británii. Československé Wellingtony uskutečnily 900 náletů na 60 cílů a svrhli 1300 výbušných bomb. Jen 311. československá bombardovací peruť během války zničila několik německých ponorek a potopila japonskou loď. Expozice ale ukazuje i méně známou kapitolu. Třeba nasazení žen jako pozemní podpory bojujícím letcům. Po válce pak letci zažívali chvíli radost, kterou ale vzápětí vystřídaly další perzekuce samotných letců komunistickou stranou po roce 1948.